Výbava bydlení

Jedlé rostliny do ubikací:

Plošiny do ubikací

Plošiny se dávají do rodárií a terárií proto, aby se do nich mohla vsypat vyšší vrstva hoblin a přesto výbava držela na nich a nepropadala se. Tyto plošiny si každý vyrábí sám z různých součástí. Základem je deska ze dřeva nebo MDF desky apod. Na ně se tavnou pistolí nebo lepidlem na dřevo lepí kolíčky na kolíkové spoje, aby se vytvořila zábradlí, mosty a další součásti dle fantazie majitele.
Inspiraci najdete zde: HAMSTER MÖBEL

Podestýlka:

Dnes již máme velký výběr podestýlek. Nejideálnější jsou pro křečky piliny a hobliny - jemné i hrubé, ale hlavně bezprašné (prach z pilin způsobuje křečkům oční a dýchací problémy). Oboje jsou totiž měkké, dobře sají a také se v nich křečkovi nejlépe hrabe a nejlépe si je může upravit do tvaru jak by je rád měl podobně jako v přírodě. Může si je rozkousat na menší kousky a udělat si z nich to správné hnízdo. Hrubé hobliny krásně voní dřevem a déle vydrží než jemné hobliny.

Můžeme také použít např. konopnou podestýlku, která velice dobře saje a bere pachy. Vhodné jsou i dřevěné (bukové či borovicové) štěpky (výborná je značka Millamore), které taktéž dobře sají a navíc pěkně vypadají. U nich ale musíme křečkovi nabídnout jiný materiál na stavbu hnízda jako jsou nebarvené a neparfemované papírové kapesníky či toaletní papír.

Dá se pořídit i papírová podestýlka Asan nebo Kaytee. Tyto podestýlky nedoporučuji používat na celou ubikaci, ale pouze jako materiál na stavbu hnízda nebo do některých úseků ubikace a to hlavně u křečíků. Bylo zjištěno, že křečíci si v těchto podestýlkách staví hluboké nory a nechtějí z nich skoro vůbec vylézat. Tím se nedají mazlit a dokonce si po pár týdnech začnou nory i bránit kousáním. Jakmile se křečíkům podestýlka vyměnila, přestali kousat.

Seno křeček nekonzumuje tak jako býložraví hlodavci, sní z něj jen pár stébel, ale je to také dobrý materiál na stavbu hnízda. Jako podestýlka není seno vhodné, protože po tom co v něm křeček vykoná potřebu se začnou v seně probouzet mikroorganismy a křeček může díky tomu onemocnět. Dá se ale s podestýlkou promíchat, aby si s ním mohl křeček hrát, přemisťovat ho či tahat si jeho stébla do domečku.

Do rohu kam chodí křeček vykonávat potřebu můžeme dát dřevěné pelety z lisovaných pilin které se při promočení rozpadají a tak poznáme kde jsou použité a kde čisté. Na místa kam nechodí křeček vykonávat potřebu můžeme použít také kukuřičnou podestýlku, která se vyrábí z drtě středů odsemeněných plodů kukuřic. Kukuřičná podestýlka nesaje dobře, ale křeček ji může jíst a hrát si s ní. Proto ji nedoporučuji na celou ubikaci ale opět jen do určitých úseků.

Pískoviště/WC:

Křečkovi můžeme nabídnout v ubikaci misku s pískem. Písek používají křečci a nejen křečci k očistě srsti od mastnoty. Křečci se umí omýt i sami olizováním. Tak pro ně není písek životně důležitý a pokud jej křeček nemá tak se nic neděje. Je to ale pro křečka příjemné zpestření dne a tak je písek často využíván. Pro křečka je přirozené vykonávat potřebu na rovné ploše a ne na materiálech ke hnízdění což písek splňuje a tak se často po koupání písek využije jako WC. Je tedy možno misku s pískem využívat oběma způsoby. Koupání a následně WC. Křeček se ve znečistěném písku nekoupe. Písek rychleji zapíchá než podestýlky a proto je potřeba misku s pískem častěji měnit. Písek se prodává v pet shopech jako písek "pro činčily". Pro činčily proto, že činčila jej k životu nutně potřebuje. Kvůli srsti, která se lehce vytrhne se činčila sama neočišťuje tak jako křeček. Tento písek je očištěný a desinfikovaný. Prodávají se dva typy. Křemičitý a Sepiolit. Křemičitý je levnější a křečkům stačí. Sepiolit je dražší a lépe odmašťuje, ten je vhodnější pro činčily.

Misky na písek jsou ideální keramické, aby je křeček nepřevrhnul, ale pozor pokud je máte na vyšší podestýlce tak je potřeba je mít na platformě, protože pokud je křeček podhrabe tak na sebe misku otočí a může pod ní zůstat a udusit se.

Příklady písků. Vlevo obyčejný křemičitý a vpravo sepiolit.

Údržba ubikace:

Každé tři dny kontrolujeme roh kam chodí křeček vykonávat potřebu a malou lopatkou (plastovou pro děti) odebereme promočené hobliny, vyhodíme (hodíme na kompost) a nasypeme do rohu čerstvou podestýlku. Při každém čištění celé ubikace ubikaci vymyjeme vodou s přípravkem na nádobí a dobře opláchneme, případně desinfikujeme a opláchneme. Jsou ale i desinfekce bezoplachové. U těch pak musíme počkat až desinfekce uschne a pak teprve křečka ubytovat. Dřevěnou výbavu můžeme očistit houbičkou s vodou a přípravkem na nádobí a necháme uschnout. 

Ubikace se nesmí čistit častěji než 1x za týden. Křečci potřebují cítit svůj pach ze své ubikace a pokud mají neustále vše umyté, musí si stále svoje pachové stopy přeznačkovávat a tím si úplně vylysají chloupky na pachových žlázách. Křeček je v neustále čisté ubikaci nespokojený a nevrlý. Stejně tak i ve špinavé a zapáchající. Proto čistíme nejlépe dle potřeby.

Domečky:

Domeček by měl mít otevřený nebo dostatečně velký vchod, aby se v něm křeček nezasekl. Na džungaráčky jsou otvory většinou akorát, ale u syrských bývá často problém. Boční vchody a okýnka u domečku mohou být malá a tam se křeček syrský může zaseknout a dokonce si poškodit orgány a zemřít. Otvor by měl mít pro syrského křečka v průměru min. 5cm a víc. To samé platí i u tunelů a všech hraček s kulatými otvory. Domeček ideálně s otevřeným spodkem tedy bez podlážky jinak se z něj křeček nedá dostat ven což není dobré k ochočování.

Hračky:

Pro křečky jsou vhodné hlavně dřevěné hračky a prolézačky, aby je mohl okusovat. I ty musí mít pro syrského křečka otvory min. 5cm velké. Jediné co může být z plastu (jelikož dřevěné se hůře shání) je běhací kolo a napáječka. Pokud bude mít křeček dostatečně velké množství dřevěných prvků, pak nebude kousat plast. Křeček sice bude dřevěné věci okusovat a postupně likvidovat, ale dřevo v přírodě křeček kouše běžně, je na to tedy zvyklý a nic mu nehrozí. Pokud je Vám věcí líto, vždy se dají pořídit věci nové. Plast by okusovat neměl, protože na ten v přírodě zvyklý není. Malé kousíčky plastu co okouše mu můžou cestovat tělem, někde se zachytit a udělat zánět. 

Dřevěných hraček a prolézaček je pro křečky na trhu už velké množství. Hračka kterou křečkovi můžete dát z domácích věcí je rolka od toaletního papíru (pro křečíky a mláďata syrských křečků. Pro dospělé syrské křečky je rolka moc malá) nebo rolky od koberců apod. s průměrem od 5cm. Můžeme také spojit k sobě několik rolek a udělat z nich pyramidku nebo žebříček. Pozor ale na okusování, aby křeček ze spolykaného kartonu či papíru neměl zácpu. Nelepší hračky jsou takové po kterých může šplhat, kterými se může protáhnout, které může okusovat a trhat, ve kterých se může schovávat, které může hrabat nebo které zvládne přenášet. Fajn jsou například tunely ze sena. Čím víc toho bude mít křeček v kleci na zabavení, tím bude šťastnější. Nemusíme se bát přeplněné ubikace. Křeček má rád stísněná místa kudy může prolézat. TEdy vždy platí čím více výbavy, tím lépe.

Doporučuji tuto stránku s hračkami vyrobenými českým výrobcem: https://www.bemi.org/zvireci-hracky/hracky-pro-hlodavce.html

 Příklady hraček a další výbavy:

Video o tom jak vyrobit zábavu pro křečky z ruliček od toaletního papíru:

Kolotoč:

Kolotoče jsou pro lidi nejoblíbenější křeččí hračka. Je to jediná věc, kterou si v kleci majitel přeje. Lidi se rádi dívají na to jak křeček běhá v kolotoči. Kdysi si lidi mysleli, že křečkům kolotoč nahradí velikost ubikace a je to jeho jediná zábava. Křečci pak na kolotočích ale byli závislí a lidi si mysleli, že jsou tak šťastní. Pravda je, že křečky baví běhat v kolotoči, ale nesmí to být jediná zábava, kterou mají.

Mládě a kolotoč

Kolotoč ani kouli nedáváme křečkům do 13 týdnů dokud ještě nejsou pořádně ochočení. Mohou v nich zdivočet nebo se uběhat a dostat infarkt či začít být na kolotoči závislí.

Nejdůležitější je velikost kolotoče. Zvíře by mělo mít tak velký kolotoč, aby v něm běhalo s rovnými zády a taktéž rovným ocáskem jinak si ničí páteř. Takže čím větší, tím lepší.

Pro křečíky džungarské, Campbellovy a Roborowského je minimum velikosti kolotoče 15cm, může být až 25cm.

Pro křečky syrské a čínské je minimum velikosti kolotoče 20cm, může být až 30cm.

PROČ větší kolotoč?

Protože u syrských křečků se v malém kolotoči kolem 15cm křečkovi ohýbají záda a ničí si tím páteř. Zde příklady:

JAKÝ KOLOTOČ POŘÍDIT?

Kovový kolotoč - nedoporučuji. Jsou velice nebezpečné. Jejich nejhorší vlastnost je to, že mohou křečkovi způsobit zlomení vazu. Kolečko má kovový spoj a kovovou nohu. Když se kolotoč točí, spoj s nohou jdou proti sobě a fungují jako "nůžky". Když křeček rychle běží a za běhu chce vyskočit ven z kolečka, tyto nůžky mu scvaknou krk vší silou. Proto se dají použít jedině pokud mají úchyty (nohy)nahoře a ne dole. Někteří lidé říkají, že si v nich mohou zlomit nohu kvůli šprušlím daleko od sebe, ale to jsem tedy nikdy neviděla. Spíš bych řekla, že si ji zlomili právě v oněch "nůžkách". Navíc tyto kolotoče velmi rychle začnou vrzat a musí se mazat. Křeček je pak mastný od oleje a proto bych tyto kolotoče vůbec nepoužívala.