***** - Snesou se pouze velmi vzácně stejná pohlaví. Spíše se ale nesnáší a většinou se po několika dnech až měsících zabijí. Snesou se pouze v době páření samec se samicí což je několik hodin až dnů a mláďata v době dospívání což je několik týdnů po oddělení od matky. 

++++ - Snesou se pouze velmi vzácně stejná pohlaví, většinou se po několika měsících zabijí. Snesou se pouze v páru samec se samicí, ale samice pak co tři týdny rodí mláďata. Spolu mohou žít pouze dokud samice nezabřezne a po skončení plodnosti samice v 1,5 roce.

----- - Snesou se pouze v páru samec se samicí, ale rodí se potom kříženci a ti mají špatné zdraví a nesou si genetické choroby. Proto se nedoporučuje tyto druhy křížit. Zverimexy jsou těchto kříženců plné.

////// - Snesou se jak stejná pohlaví tak páry, ale samice pak co tři týdny rodí mláďata. Spolu mohou žít páry pouze od 4. měsíce samice dokud samice nezabřezne. Pak se musí samec oddělit. Dále spolu mohou žít po skončení plodnosti samice což je zhruba v 1,4 roce až do smrti. Samice může mít pouze 3 vrhy, aby zůstala silná a zdravá, takže spolu nemohou žít v páru stále. Občas jsou někteří tito křečíci při dospívání nevrlí což se děje až po 12. týdnu života a napadají ostatní. Pak musí žít zvlášť.

Manipulace:

Křečka zbytečně nebuďte - nemají to rádi a navíc jim to zkracuje život. Budit se mohou pouze mláďata a to za účelem ochočování a zvykání si. Když už tedy křečka budíme, zahrabeme nejdřív lehce do podestýlky vedle hnízda, aby se křeček probral. Až se probere a vyleze z hnízda, pak jej teprve bereme do rukou. Pokud to neuděláme, křeček se lekne a zakousne se do ruky, protože si myslí, že se ho snaží napadnout nějaký predátor. Nenechte děti neustále křečka přes den budit. Křeček by se měl budit nejdříve v 17.hod večer. Nejlépe je když už se jednou vzbudí, tak ať  je mazlen delší dobu, ale v sekvencích, aby se pak mohl co nejdéle vyspat. Křeček se sám probouzí vždy při stmívání a při rozbřesku v době kdy predátoři spí s potřebou se nasytit. To je kolem 19 - 24.hod. a mezi 3. - 6. hod. Je to tedy noční tvor. Pokud budete čekat až vyleze, zaručeně to bude až v době kdy shasnete.

Berte ho z vrchu za tělo nebo jej podeberte oběma dlaněmi a zvykejte ho pomalu na chytání rukama. S křečkem manipulujeme velmi opatrně! Tělo křečka je velice křehké a každé zmáčknutí jej velice bolí. I ochočený křeček nás někdy může kousnout. Může to být ale pouze z leknutí nebo jen "ochutnání" ruky, která před chvílí přišla do kontaktu s nějakými potravinami. Někdy bývá kousnutí bolestivé, ale pokud to Váš křeček nedělá pravidelně, nemějte mu to za zlé, protože možná chyba byla na straně toho kdo křečka například těsněji chytil. Nejlépe je, když křečka držíme na dlani a druhou rukou jej hladíme nebo mu z prstů uděláme tunýlek, kterým rád prolézá. Takto si dobře zvykne na vaše ruce. Držíme ho ale vždy nízko nad měkkým polštářem, postelí, gaučem, protože křeček se nebojí skočit dolů z vaší ruky z velké výšky a mohl by si velmi ublížit. Hlavně děti, pokud jej neopatrně vezmou a křeček je kousne jsou schopné s ním z bolesti hodit o zem a to může být pro křečka smrtelné. Proto vždy měkký podklad a děti učíme jak správně a klidně jej chytit. Nikdy se nesnažíme křečka po ubikaci nahánět, abychom jej chytili. Nesmíme se bát a rychlým, ale klidným pohybem jej vezmeme do obou dlaní a tam křečka lehce uzavřeme než se sklidní. Pak dlaně otevřeme a necháme jej chodit na volno po dlaních. Nahánení je velmi stresuje a po chvíli už může začít ze strachu kousat.

Nejvíce si křečka získáme různými pamlsky. Křeček velmi rychle pochopí, že ruka dává dobroty a proto není potřeba ji kousat. Je velmi vhodné proto křečka po probuzení krmit a také odměňovat na rukou. Pokud to budemd dělat pravidelně ve stejnou dobu, křeček si na to zvykne a bude se v tuto dobu na krmení sám budit.

Mláďata: 

Mláďátka se rodí holá, slepá a hluchá. Jediné co znají je cecík matky, který najdou po čuchu a musí se ještě dovyvinout díky mateřskému mléku. Na takováto čerstvě narozená růžová miminka nesmíme šahat. Matka ještě nepozná jejich pach a může je kvůli tomu zlikvidovat. Po dvou dnech začnou křečkové dostávat pigment, ale stále se na ně nesmí šahat. Až teprve křečíkům naroste srst tak, že ji již vidíme zhruba kolem 7. dne života, můžeme křečíky brát opatrně do rukou. Lepší je ale počkat až začnou otevírat oči což je zhruba 12.den. Pak už je musíme brát často (nejlépe každý den) do rukou, kdy už aktivně lozí po ubikaci a zkoumají co je kde k jídlu. Tento věk je velice důležitý na socializaci a zvyknutí si na pach člověka a jeho manipulaci. Když toto období zanedbáme a začneme křečky brát až ve 4 týdnech, budou velice bázliví a mohou začít ze strachu i kousat. V té době mladí křečci neví proč na ně najednou začala šahat obří ruka, neví co se s nimi děje a tak se bojí a brání se. Dobrý chovatel toto ví a křečky poctivě v tuto dobu mazlí dokud nejsou k odběru. Pak jsou z nich hodná nekousavá zvířátka. Má na to ale pouhé 2-3 týdny a domazlit si křečka pak musí zase nový majitel, který by taktéž první týdny s novým zvířátkem neměl zanedbat. Pokud nebude pokračovat v mazlení, které začal chovatel, může opět očekávat, že křeček zdivočí a může se začít bát a kousat. Proto nedáváme křečkovi v novém domově žádný jak se říká odpočinek první dny, ale hned první a další dny si jej bereme do rukou a mazlíme. Samozřejmě v krátkých sekvencích.

Křeček syrský:

Dospělí syrští samečci mají zadeček viditelně vystrčený do špičky s jasně viditelnými genitáliemi. Samičky mají zadeček kulatý zaoblený. Samičkám jdou vidět cecíky. Sameček je vidět nemá. Zde je rozlišení pohlaví u dospělých křečků syrských.Samci mají také pachové žlázy umístěné na bocích zad. Jsou to takové černé tečky velikosti lentilky.

U mláďat poznáme rozdíl již tři týdny po narození. Samičky mají pohlavní orgán a řitní otvor u sebe, kdežto samečci je mají ve 3 týdnech viditelně od sebe asi 3mm. Samičky mají navíc jasně vidět na bříšku cecíky. Pak jim ale asi ve 4 týdnech zarostou srstí a znovu se objeví více později. Zde je rozlišení pohlaví u mladých 5 týdenních křečků syrských.

Než začneme rozmnožovat křečky zeptáme se sami sebe. Mám mláďata komu dát? Mám místo na mláďata, která neudám? Mám čas se mláďatům věnovat? Mám peníze na kvalitní krmivo? Mám peníze na veterináře pokud se porod nepodaří? Všechny tyto otázky mají padnout dříve než budeme chtít spatřit jak vzniká život, jinak budeme sledovat pouze jeho konec. Pokud odchovám i jen jedny mláďata je ze mne rázem chovatel a chovatel má být zodpovědný za to co odchoval. Tedy poskytnout mláďatům domov, stravu, péči či najít někoho kdo poskytne to stejné za nás. Chovatel by měl dodržet také chovatelské zásady, které jsou zde vypsané. Pokud jste připraveni odchovávat mláďata a být chovatelem či jste si bohužel ve zverimexu vybrali nakrytou samici a ta vám teď porodila, zde najdete informace o odchovu mladých křečků:

Mladé samičky (4 týdny) není vhodné ještě připouštět, protože ještě nejsou fyzicky připraveny mít potomstvo. Samičky můžeme připouštět nejdříve ve 4 měsících, kdy je samice dostatečně velká a silná na porod min. 5-8 mláďat. I v přírodě si samci raději vyberou dospělou silnou samici, která má silnější pach než mladou nedospělou samičku. Samičky mohou rodit pouze do 1 roku života, potom již ztrácí plodnost. Za svůj život mohou mít samičky všech křečků max. 2-3 vrhy. Více vrhů jim zkracuje život a ničí orgány. Samice by se neměly připouštět pokud jsou nemocné či nemají dostatečnou váhu a velikost na odchov mláďat.

Syrskou samičku pokud má říji dáme do ubikace k samečkovi nebo dáme ideálně oba do neutrální zóny pouze na dobu páření. Neutrální zóna může být například gauč nebo prázdný box. Samotný akt trvá přibližně půl hodiny až hodinu. Samičku nenecháváme se samcem až do porodu i když se chvíli snáší, protože nakrytá či březí samice nesnese jiného křečka a se samečkem by se mohli šeredně pokousat a přivodit si vážná zranění. Samičky nesnesou v tomto čase jiného křečka, aby ubránily před všemi svoje mláďata. V tomto čase se také stávají lehce nevrlými i ke člověku, protože je bolí tělíčko ať už z březosti nebo po porodu. Samičky u syrského křečka jsou dominantní a jsou také větší než samečci. Říji samičky poznáme tak, že se samička začne nastavovat vystrčeným zadečkem a jakoby ztuhne v této poloze. Samec o říjící samici okamžitě projevuje zájem. Pokud samice zadeček schovává, ohání se a samec na ni nereaguje, pak samice říji nemá. Samice křečka má říji každé 4 dny. Plodná je všek pouze 2 dny z ní a proto se každé krytí nemusí povést. Obzvláště přes zimu kdy v přírodě s teplotou kolem 5 °C syrští křečci upadají do zimního spánku (což se ve vytopených bytech ani ve sklepech neděje, protože tam je teplota min. 15°C ) se krytí u samic nedaří.

Samičky křečíka taktéž dáváme do ubikace k samci. Samičky snášejí přítomnost samečka déle a i v přírodě je na nějaký čas ubytují u sebe v noře. Tedy za předpokladu, že má říji a snesou se hned od začátku a páří se. Samička před porodem často samečka odežene což v kleci nemůže a proto samce napadne. Některé samičky ale snáší samce i přes porod a odchov mladých a tak i někteří samci rádi tráví čas u samice v noře kde má bohaté zásoby. Je tedy možné chovat křečíky v páru, ale pouze do té doby než samice porodí. Samec ji pak totiž ihned po porodu v kleci znovu nakryje a proto se musí odstranit ještě před porodem, ideálně jakmile zjistíme, že je samice březí. Pokud je samička křečíka plodná, pak je bohužel schopná rodit co 2 týdny další vrhy. Mláďátka ale odchovává 5 týdnů, takže než jedny mláďátka odejdou do nových domovů narodí se další a tak se to může opakovat tak dlouho dokud samička nezemře vyčerpáním z častých porodů. Proto páry křečíků v klecích doma oddělujeme, aby nedošlo k několikanásobnému nakrytí po sobě. Samičku tedy vrátíme do své ubikace jakmile zjistíme, že je březí. V přírodě je větší variabilita samiček a tak není samička oplodněna každou říji obzvláště pokud samce nehledá. Samice, které žijí v přírodě se nemusí nechat nakrýt každou říji tak jako v kleci odkud nemají kam utéct. Při seznamování musíme pár spolu hlídat, protože pokud samice nebude mít říji napadne samce a zabije ho. Pokud samec byl dlouhodobě s jinou samičkou, může napadnout samici a zabít ji.  Křečíci odchovávají mláďata běžně i přes zimu ve svých teplých norách i přes okolní teplotu - 10 °.Proto nemají problém zabřeznout i přes zimu.

Odchov:

Ubikaci se samičkou připravíme na příchod mláďátek. Což je například odstranění kolotoče nebo vysokých prolézaček ze kterých mohou mláďátka spadnout, odstranění misky s vodou kde se mohou utopit a nahrazení napáječkou atd. S čerstvě narozenými mláďaty ani hnízdem minimálně týden nemanipulujeme! Pokud je špinavá podestýlka, vyměníme pouze podestýlku která nesouvisí s hnízdem. V hnízdě má samička nejčistější kousky podestýlky, takže není problém, aby hnízdo zůstalo týden nečištěné. Pokud hnízdo porušíte nebo budete šahat na čerstvě porozená mláďata, může samice celý vrh zlikvidovat. Je to proto, že má pocit, že mláďata nejsou v bezpečí a bude lepší mít mláďata jindy a jinde. Mláďata nepotřebují žádnou zvláštní péči. Samička si sama nachystá pro miminka hnízdo tam kde jí to bude připadat nejbezpečnější. Pravděpodobně co nejníže v ubikaci a v případném domečku. Materiál použije z podestýlky a kapesníků či sena ve své ubikaci. Krmivo by měla mláďata dostávat stejně energické jako jej dostává samička, tedy tak jak se křeček správně krmit má. Není tedy co přidávat. Pokud bude mít matka dostatek mléka a jídla, budou mít miminka vše co potřebují.

Březost trvá pouhých 16 až 18 dní. Samice syrského křečka může mít až 16 mladých, samice křečíka až 11 mladých. Sama má přitom jen 8 cecíků a tak si většinou počet mláďat "upraví" na toto číslo. Nechtěné potomky nejprve vyhodí z hnízda a pak bohužel sežere. Ale není to pravidlem. Spousta samiček zvládne odchovat i větší počet mláďat. Mláďata se jednoduše u cecíků střídají. Chceme li tomuto předejít, můžeme dát nejslabší mláďata k jiné kojící samici která má mláďat méně tak že je otřeme o její pohlavní orgány. Tak je matka bude dle pachu považovat za svoje. Pak je dáme do hnízda k ostatním mláďatům. To doporučui ale pouze zkušenému chovateli a u mláďat max. 7 dní starých.

Mláďata se rodí holá a slepá. Růst a vývoj je ale rychlý.

Od 2. dne se začíná tvořit pigment kůže a také očí.

6. den můžeme na mláďata šahat (chovatel) a rozpoznat pohlaví. Pro nezkušené doporučuji nešahat na mláďata dříve než začnou otevírat oči.

7. den se začínají slabě osrsťovat a začínají ochutnávat pevnou stravu.

12. den začínají otevírat oči, lezou po ubikaci a požírají běžné krmení pro dospělé. Stále ještě ale pijí mléko od matky.

20.den se rozezná dlouhá srst od krátké.

28. den jsou úplně samostatní a můžeme je již odstavit a rozdělit dle pohlaví. Samici nepřipouštíme po odstavu znovu jelikož ji to velmi oslabuje a rychleji stárne. Proto ji připouštíme nejdříve po 6 týdnech od porodu.

Jak naučit křečka neutíkat?

Pozor ale u nově koupených nebo narozených křečků, kteří ještě ochočení nejsou! Když je pustíme, tak jsou vystrašení, nevyznají se ještě v bytě, neumějí najít klec, a tak se někam schovají a my je hledáme. Takže když máme nového křečka, tak ho pouštíme nejdřív na ruku, pak na postel, a vždycky na to místo, kde zrovna běhá, dáme blízko onu otevřenou klec, kam se může vracet. Necháme ho ať si vyleze sám a může se tam sám i vrátit. Pak si zvykne chodit zpět do klece sám a vy jej můžete pouštět v klidu po bytě dokud se neunaví.

Co dělat když křeček uteče?

Křeček se dožívá 1,5 - 2,5 roku. Někteří silní jedinci se dožijí až 3 let. Je tomu již dávno co se křečci dožívali 5 let. Díky špatnému krmivu, chovu ve špíně a množení příbuzných do zverimexů se věk křečkům velmi zkrátil. Někteří zverimexoví křečci se nedožijí díky nemocem ani pár měsíců. Často mají nádory, nakažlivé choroby, záněty, poruchy orgánů nebo cukrovku. Chovatelé se ale snaží svoje křečky dobře krmit, nekřížit je příbuzně a chovat je ve zdravém prostředí. Díky tomu se jim věk takto opět prodloužil a čímdál více křečků se dožívá více jak 2 let v plném zdraví.

Pokud křeček začne stárnout je potřeba mu upravit ubikaci tak, aby měl snadný přístup k jídlu, toaletě a případné zábavě. Nebude již lozit po výškách a ani nebude aktivně hrabat. Jeho náplní teď bude hlavně spánek a jídlo. S věkem se mění i chutě a pokud se křečkovi už i špatně kouše pak je lepší aby měl spíše měkčí stravu. Místo pšenice a ovsa vločky, místo kukuřice kukuřičné křupky pro děti (neochucené), místo rýže burizony apod. Můžeme podávat i celozrnnou kaši. Důležité je aby křeček stále jedl. Dokud dobře jí, lépe se mu i povede. Proto sledujeme která zrníčka a které jdlo si vybírá a s klidem už mu můžeme podávat hlavně to co má rád. Teď už tím nic nezkazíme.

Hodně lidí a hlavně dětí si nechce připustit, že jejich malé zvířátko již zestárlo, protože žijí opravdu krátkou dobu. Někteří si ani nepřipustí, že již zemřelo. Stáří u křečka poznáme tak, že mu postupně začne řídnout a světlat srst. U syrských se objeví pachové žlázy, které má na bocích zad. Jsou to takové černé dvě placičky. Křeček výrazně, ale postupně hubne a také méně jí a častěji a déle spí. Tělíčko je méně pohyblivé a lehce nahrbené. U některých toto období přichází dříve a u některých pozdeji. Pokud toto období nepřijde a křeček zemře, pravděpodobně měl nějakou závažnou chorobu kvůli které se nedožil více. Prosím nemyslete si, že přešel do zimního spánku pokud je studený a nehýbe se. Do zimního spánku upadá pouze křeček syrský a to pouze pokud žije v přírodě a teplota okolí padá postupně až po 10 °. Tak nízkou teplotu doma mít ale nikdy nebudete, takže není možno, aby se toto stalo v domácnosti. Pokud i v tomto období křeček onemocní, samozřejmě ho léčíme, ale pokud veterinář nedává už šanci na přežití, je lepší aby v klidu odešel. Nejsem zastánce poslední injekce. Ta by měla přijít pouze pokud by se křeček vyloženě trápil či se svíral v bolesti. Pokud chceme, aby křeček odešel v klidu ve svém domečku stářím, snažíme se mu co nejvíce zpříjemnit jeho odchod tím co má rád, nestresujeme ho novými prvky v ubikaci a vytahujeme ho pouze pokud na to má náladu. Až nastane jeho čas, odebere se na místo kde by chtěl odejít a tam ho najdete již spícího.

autor článku:

Betty Veselá,

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna