Výbava bydlení

Jedlé rostliny a dřeviny do ubikací

- velmi oblíbené je přidávat křečkům do ubikace jedlé rostliny ať už sušené nebo i čerstvé. Nejen, že to hezky vypadá, ale křeček si velmi užívá jejich okusování, rozdělování, vyjídání zrníček a sbírání jednotlivých kousků do pelíšku. Navíc je to pro křečka přirozené a zdravé, protože přesně takové činosti se věnuje i v přírodě.


Sušené rostliny a dřeviny:

- seno (sušená tráva) a výrobky ze sena

- bylinky (níže v čerstvých) a výrobky z bylinek

- klasy - pšeničné, ovesné, lněné, žitné, bojínkové, čirokové, prosné senegalské (zelené, žluté, červené, perlové), králičí ocas

- slaměnky, světlice barvířská, limonka, řeřicha,

- výrobky ze slámy, kukuřičných slupek, bambusového listí

- mech (všechny druhy. Můžou být i stabilizované glycerinem, ale lepší je je nechat pouze usušit)

- větve stromů i s listy (jabloň, hruška, švestka, vrba, líska, bříza, lípa, jilm)

- kořeny do akvárií (vinná réva, moore apod.)

- skořápky či celé ořechy vlašské, lískové či kokosové

- lufa (sušený vnitřek plodu rostliny podobné cuketě)

- korková kůra, březová kůra


Čerstvé rostliny:

- tráva či trávový drn v květináči (lipnice, bojínek, jílek, ovsík, psárka, psineček, metlice, medyněk, srha, bér, kostřava, sveřep, chrastice, chundelka)

- vyklíčená tráva pro kočky, vyklíčená řeřicha či pšenice

- bylinky - vojtěška, ptačinec, trojlístek zahradní, jetel, smetánka (pampeliška) i s květy, hluchavka bílá, máchelka, mléč, sléz, sedmikráska květ, řebříček, kakost luční květ, kokoška pastuší, kopřiva (zavadlá), měsíček květ (neplést s afrikánem), mochna husí či plazivá, merlík, šťovík, růže květ, maceška květ

ochucovací bylinky - jitrocel, petržel listová, nať z mrkve, ibišek, špenát, bazalka, polníček, rukola, heřmánek květ, máta, meduňka, tymián, oregáno, šalvěj, koriandr

- listy sběrového ovoce (jahodník, maliník a ostružiník)

- šanta kočičí (Pozor milují ji také kočky)

- šáchor (Cyperus zumula - pravá tráva pro kočky. Pozor kočky se po něm mohou utlouct jako po šantě)

- chřest lékařský nebo hustokvětý - (Asparagus officinalis nebo setaceus plumosus) již vzrostlý jako pokojová rostlina (pozor červené plody jsou mírně jedovaté)

- zelenec (Chlorophytum comosum)

- kalísie plazivá (repens) - velmi zdravá. Má vysoký obsah Ca, podporuje imunitu, obsahuje antioxidanty, vit. B, C

- mech (všechny druhy)

- opuncie (opuntia) - rozchodník, tlustice (crassula - dobrá na průjem), netřesk

- palmy - chamaedorea sličná (elegans), areca lutescens, banánovník zakrslý(listy se používají na vaření servírování jídla)

zdroj: woodhamstercage.com

zdroj: diebrain.de

zdroj: Hamster & Hamster

Co na okus?

křečkovi stejně jako jiným hlodavcům neustále dorůstá chrup. Křečci si běžně brousí stoličky na tvrdých zrninách, které konzumují. Potřebují mít v ubikaci ale i různorodé dřevěné prvky o které si brousí hlodáky. Pokud křečkovi totiž zuby přerostou, není schopný konzumovat potravu. Z dřevěných prvků můžeme mít zde zmíˇněnou dřevěněnou výbavu (domek,  plošiny, prolézačky, mosty, hračky atd., vysušené větve ze stromů (dřeviny) a další dřevnaté věci. Samotná prkna ze kterých se vyrábí výbava můžeme použít z ošetřeného a opracovaného dřeva smrku či borovice. Přímo z jehličnanů se větve dávat nemohou kvůli obsahu smůly a oleje v jehličí.

Minerální kameny křečkům nijak zvlášť nechutnají a ani je k životu nepotřebují. Pokud jim chceme dopřát takto vápník, zvolíme raději přírodní sépiovou kost pro papoušky. Přemíra vápníku bez přídavku fosforu má ale opačný následek na kosti a zuby a odvápňuje. Proto ji dáváme jen občas.


Plošiny do ubikací

Plošiny (platformy) se dávají do rodárií a terárií proto, aby se do nich mohla vsypat vyšší vrstva hoblin a přesto výbava držela na nich a nepropadala se. Tyto plošiny si každý vyrábí sám z různých součástí, ale dají se i objednat na internetu (spíše z Německa). Základem je deska ze dřeva nebo MDF apod. Na ně se tavnou pistolí nebo lepidlem na dřevo lepí dvěvěné části či kolíky (na kolíkové spoje), aby se vytvořila zábradlí, mosty a další součásti dle fantazie majitele. Dají se použít i dřívka od nanuků, ale u těch se musí dávat dobrý pozor na lepení hodně blízko sebe a ideálně odříznout kulaté konce, protože se již několikrát stalo, že se tam křeček zasekl nožičkou a zůstal viset hlavou dolů což může skončit smrtí.

Inspiraci najdete zde: HAMSTER MÖBEL

zdroj: hamster-wohnwelt.de

zdroj: pinterest / etsy.com

zdroj: drevenespejle.cz


Domečky

Křeček nemusí mít domeček, protože si umí postavit hnízdo z podestýlky, ale velmi rád se schoulí ve tmě domečku, když je venku světlo a proto bychom mu jej měli poskytnout. Ideálně domeček dřevěný, aby jej mohl okusovat. Pokud chcete domečků více, může mít další domeček i z plastu ať už klasický nebo zavěšovací - sputnik, ale primárně jsou lepší dřevěné. 

Domeček by měl mít dole otevřený nebo dostatečně velký vchod, aby se v něm křeček nezasekl. Na džungaráčky jsou otvory většinou akorát (od 4,5cm), ale u syrských bývá často problém, že je otvor malý. Boční vchody a okýnka u domečku bývají menší i když vchod je velký a tam se křeček syrský může zaseknout a dokonce si poškodit orgány a zemřít. Otvory by tedy měly být pro syrského křečka v průměru min. 6cm a víc. To samé platí i u tunelů a všech hraček s kulatými otvory viz níže u hraček. 

Domeček by měl být ideálně s otevřeným spodkem tedy bez podlážky jinak se z něj křeček nedá dostat ven což není dobré k ochočování. Uzavřené domečky a hračky používáme až máme křečka zvylkého na přijíti k majiteli.


FB Domečky pro křečky 

Určitě mohu doporučit otevírací a také vícekomorový domek od pana Šafry co má Facebook stránku Domečky pro křečky. Tento domeček je kvalitní, silnostěnný, vydrží 2x déle okusování než běžný domeček a díky dvířkům není křečkovi zničen jeho pracně ušlapaný pelíšek zvedáním celého domečku.

https://www.facebook.com/domeckyprokrecky

Příklady domečků s velkými otvory pro syrské křečky:

zdroj: Domečky pro křečky


Hračky a zábava

Nelepší hračky jsou takové po kterých může šplhat, kterými se může protáhnout, které může okusovat a trhat, ve kterých se může schovávat, které může hrabat nebo které zvládne přenášet. 

Pro křečky jsou vhodné hlavně dřevěné hračky a prolézačky, aby je mohl okusovat. Dřevěných hraček a prolézaček je pro křečky na trhu už velké množství. Jediné co může být v ubikaci z plastu (jelikož dřevěné se hůře shání) je běhací kolo, napáječka či pro syrské křečky velký tunel pro fretky. Pokud bude mít křeček dostatečně velké množství dřevěných prvků, pak nebude kousat plast. Křeček sice bude dřevěné věci okusovat, postupně likvidovat a také zněčišťovat, ale v přírodě dřevo křeček kouše běžně a nic mu pak nehrozí. Na plast v přírodě zvyklí nejsou a malé kousíčky plastu co z věcí okouše může spolknout, budou mu cestovat tělem, někde se můžou zachytit a udělat zánět. 

Syrský křeček musí mít otvory ve výbavě min. 6cm velké. Proto pro něj nelze dobře sehnat např. dřevěný tunel. Je ale možnost použít tunel z korku, vyrobit si tunel z větvových mostů (v sekci "vychytávky pro křečky" jak na to) nebo plastový pro fretky viz obrázek vpravo níže. Křečíkům stačí otvory od 4,5cm.

Vhodné jsou i domky a výbava z keramiky kde se křečci mohou v létě chladit. Použít můžeme i hamaky nebo pelíšky z plyše či pletené a oblíbené jsou prolézačky a schovávačky ze sena (viz obrázky).

zdroj: Mazlíčci z Brna/FB/Trixie

Hračka kterou křečkovi můžete dát z domácích věcí je rolka z papíru. Pro křečíky stačí ta od toaletního papíru. Pro syrské křečky lze použít rolka od koberců s otvorem 6cm. Můžeme také spojit k sobě několik rolek a udělat z nich pyramidku nebo žebříček. Pozor ale na přílišné okusování, aby křeček ze spolykaného kartonu či papíru neměl zácpu. Fajn jsou například tunely ze sena či proutí.

Čím víc toho bude mít křeček v kleci na zabavení, tím bude šťastnější. Nemusíme se bát přeplněné ubikace. Křeček má rád stísněná místa kudy může prolézat. Tedy vždy platí čím více výbavy, tím lépe.


Video o tom jak vyrobit výbavu z kartonu polepeného směsí z papíru, mouky, soli a dětského jedlého lepidla. Obarveny jsou potravinářskými barvami:

zdroj: Heureka


Doporučuji tuto stránku s hračkami vyrobenými českým výrobcem BEMI:

https://www.bemi.org/zvireci-hracky/hracky-pro-hlodavce.html

Jaké dřevo použít při vlastní výrobě:

- smrk, borovice (bez smůly a kůry)

- bříza, líska, jabloň, hruška, švestka

- vrbové proutí, kokosový ořech, korková kůra

Všechno dřevo na výrobu je potřeba nechat dobře vyschnout.


     Tunel pro syrské křečky:                              Keramický domek:

zdroj: Ferplast

  zdroj: Trixie


Video o tom jak vyrobit zábavu pro křečky z ruliček od toaletního papíru:

Také doporučuji tuto skvělou knihu s domácí výrobou hraček:

zdroj: Megaknihy


Kolotoč

Kolotoče jsou pro lidi nejoblíbenější křeččí hračka. Je to jediná věc, kterou si v kleci majitel přeje, protože se rád dívá na to jak křeček běhá v kolotoči. Kdysi si lidi mysleli, že křečkům kolotoč nahradí velikost ubikace a je to jeho jediná zábava. Křečci pak ale byli na kolotočích závislí a lidi si mysleli, že jsou tak šťastní. Pravda je, že křečky baví běhat v kolotoči a nahrazují si tím aktivitu v přírodě, protože v kolotoči dokážou za noc uběhnout až 8km, ale nesmí to být jejich jediná zábava, proto je otřeba dostatečná ubikace.

Mládě a kolotoč

Kolotoč ani kouli nedáváme křečkům zhruba do 10-13 týdnů dokud ještě nejsou pořádně ochočení. Mohou v nich zase zdivočet a nevydrží pak v ruce ani na chvilku nebo se mohou uběhat a dostat infarkt či začít být na kolotoči závislí.

Velikost kolotoče - zvíře by mělo mít tak velký kolotoč, aby v něm běhalo s rovnými zády a taktéž rovným ocáskem jinak si ničí páteř.

Pro křečíky džungarské, Campbellovy a Roborowského je minimum velikosti kolotoče 15cm, může být až 25cm.

Pro křečky syrské a čínské je minimum velikosti kolotoče 20cm, může být až 30cm.

PROČ větší kolotoč?

Protože u syrských křečků se v malém kolotoči kolem 15cm ohýbají záda a ničí si tím páteř. Zde příklady:

zdroj: Mazlíčci z Brna

Níže porovnání velikosti kolotočů - 15cm, 20cm, 28cm. Je krásně vidět, že dospělému syrskému křečkovi, který váží zhruba do 190g se v kolotoči 20cm záda neohýbají. Samozřejmě 28cm kolotoč je na běhání ještě lepší a nemusí se v něm tolik namáhat, ale pro křečky nad 190g je 28cm kolotoč již nutností. Někteří jedinci z kvalitních chovů dosahují váhy až 230g!

zdroj: hamstersociety.sg

Zde na videu běh v kolotoči 20cm - u křečka syrského s váhami 186g, 164g a 151g, aby bylo vidět, že v něm v klidu běhají a nemají problém, že by jim to zkrz páteř nešlo. V malých kolotočích běhají trhaně - nesouvisle a dle toho se to také pozná. Často v nich ani běhat nechtějí. 
Křečíkům zase nestačí kolotoče kolem 10cm jako je kovový na 1. obrázku. Kolotoč 15cm už je pro ně dostačující jako na dalších dvou obrázcích. Opět někteří kvalitní jedinci dosahují váhy až 80g a ti potřebují už 20cm kolotoč. Jak zjistíme jestli velikost vyhovuje? Když z kolotoče uděláme čtverec (jako na obrázku č.2. Pokud se křeček do čtverce vejde když je narovnaný od čumáčku po ocásek, pak je kolotoč v pořádku.

zdroj: Mazlíčci z Brna

zdroj: Heureka

Ještě důležitější je to u hlodavců s ocáskem, kde se páteř opravdu ničí tím, že je ocas v kolotoči ohnutý. Proto by se u nich kolotoče neměly používat pokud v nich nemají ocásek v rovině. Křeček má ale jen krátký ocásek, takže mu stačí kolotoč s podlahovou plochou velikosti těla.

zdroj: Mazlíčci z Brna


JAKÝ TYP KOLOTOČE POŘÍDIT?

Kovový kolotoč - nedoporučuji. Jsou velice nebezpečné. Jejich nejhorší vlastnost je to, že mohou křečkovi způsobit zlomení vazu. Kolečko má kovový spoj a kovovou nohu. Když se kolotoč točí, spoj s nohou jdou proti sobě a fungují jako "nůžky". Když křeček rychle běží a za běhu chce vyskočit ven z kolečka, tyto nůžky mu scvaknou krk vší silou. Proto se dají použít jedině pokud mají úchyty (nohy)nahoře a ne dole. Někteří lidé říkají, že si v nich mohou zlomit nohu kvůli šprušlím daleko od sebe, ale to jsem tedy nikdy neviděla. Spíš bych řekla, že si ji zlomili právě v oněch "nůžkách". Navíc tyto kolotoče velmi rychle začnou vrzat a musí se mazat. Křeček je pak mastný od oleje a proto bych tyto kolotoče vůbec nepoužívala.

zdroj: Mazlíčci z Brna

Plastový kolotoč - těch je asi nejvíce druhů. Bohužel standardní výbava malých ubikací je také malý plastový kolotoč do 15cm a ten je z plastových ten nejhorší (první z obrázků). Je malý, hlučný (šumí) a špatně se točí. Ty co mají kovový stojan bývají bezhlučné a hlavně větší. Ty jsou tedy v pořádku. 

zdroj: Heureka

Dřevěný kolotoč - nejvhodnější a nejbezpečnější pro křečky. Dřevěné kolotoče jsou bezhlučné a křeček je bez újmy může okusovat. Vyrábí se ve všech velikostech - 15cm, 20cm, 28cm, 33cm.

zdroj: Heureka

Běhací talíře - nedoporučuji. Křeček v nich běhá s páteří ohnutou do obloučku takže to není stejně vhodné jako malý kolotoč. Mohou se použít jedině pokud máme ještě klasický kolotoč jako zpestření. Jsou plastové nebo dřevěné.

zdroj: Heureka

Běhací koule -  nedoporučuji. Křeček v nich sice rád běhá, ale nemůže odejít, když už se mu nechce běhat, potřebuje vykonat potřebu nebo bude mít žízeň či hlad. Mají nedostatečné otvory na výměnu vzduchu. Pokud kouli na běhání tak maximálně aby tam byl křeček 5 minut a pod dozorem. Koule vlevo má otvory na vlézání takže slouží jako kolotoč. Bohužel má malou velikost.

zdroj: Heureka

PROČ ne až moc velký kolotoč?

Aktuálně se na spoustě webech doporučují co největší kolotoče. Problém je ale v tom, že když je kolotoč moc těžký tak jej křeček není schopný pořádně roztočit. Přemáhá si tím klouby a v podstatě ho opět nebaví v takovém kolotoči běhat. Nebo je z lehkého materiálu a pak křečík může v rychlém běhu vyrotovat vysoko a spadnout z výšky dolů a ublížit si. Vždy je dobré se řídit velikostí křečka a vybrat kolotoč dle toho jak se mu v něm běhá.

Doporučuji shlédnout výborné video o kolotočích od Lucy neboli Blond Days:


Napáječka (pítko)


Křečci v přírodě pijí ranní rosu z rostlin nebo pak z kaluží a napajedel. Křeček syrský vypije asi 20 - 30ml vody denně dle teploty ovzduší. Malý křečík zhruba polovinu (10 - 20 ml) . Syrskému křečkovi by měla tedy stačit napáječka o obsahu 125ml, křečíkům s obsahem 80ml. Tato velikost napáječky jim vystačí na 3 dny. Křečíci, kteří se chovají ve skupinách (Campbellův nebo Roborowského) by měli mít napáječky větší dle počtu jedinců. 

Nejlepší pro organismus je voda převařená vychladlá, popřípadě alepsoň odstátá, protože je zbavená přebytečného chloru. Není to ale nutností. Naprosto stačí ji napustit rovnou uz kohoutku. Voda v napáječce vydrží čerstvá tak dlouho dokud ji křeček nevypije. Pokud se do vody nedostane prach nebo jiné částečky což v napáječce není možné, nemá se voda jak zkazit. Vydrží tak stejně dlouho jako voda v trubkách vedoucích do domácností. Pouze pokud je napáječka blízko okna, vytvoří se v ní zelená řasa, která kontaminuje vodu. Proto je potřeba i přes to napáječku vyčistit a vymýt před každý novým nalitím čerstvé vody. Napáječku čistíme úzkou štětkou na sklenice (viz. obrázek). Po každém dolití vody prosím vyzkoušejte kuličku na konci jestli se pohybuje. Pokud se nebude pohybovat, nemůže se křeček napít! Používejte výhradně napáječky s kovovým náústkem a kuličkou. Skleněné napáječky, které se uzavírají gumovou zátkou nedoporučuji přebírají ze zátky pach, barvu atd., takže nejsou vhodné pro pití. Často také netečou. Doporučuji napáječku zavěsit zvenku klece, aby křečci napáječku nerozkousali. Skleněnou napáječku dobře zajistit, aby nespadla na zem a nerozbila se. Pokud máte napáječku v boxu nebo rodáriu, pak je nutno ji zavěsit dovnitř. Pozor, po napáječce křeček snadno vyšplhá ven a je nutné mít pletivové víko. Nepoužívejte napáječky s gumovou úchytkou. Gumovou úchytku křeček i křečík velmi lehce odkoušou.

Miska na vodu

Z misky křeček pít bude, ale každý den si ji zanese podestýlkou a výkaly a pak si může do těla zanést různé baktérie pitím znečištěné vody. Jediná možnost jak křečkovi nechat misku s vodou místo napáječky je položit malou keramickou misku na vyšší místo než jsou hobliny například na domeček nebo plošinu a zatížit čistým oblázkem, aby se nepřevrhla. Pokud ovšem jedeme na víkend pryč, musíme mít jistotu, že křeček si vodu nezašpiní a to jedině s napáječkou.

Jak používat napáječku

- na starších typech napáječek býval obrázek, který znázorňuje, že se napáječka musí nalévat doplna jinak kape (viz. obrázek). Pokud se naplní doplna tak se vytvoří podtlak, který nepropustí vodu kolem kuličky dole. Někteří lidé se ptají jestli bude napáječka kapat pokud křeček upije. Ne, nebude, protože podlak je stále stejný. Nyní tento obrázek již na napáječkách není tedy lidé často nechápou proč jim napáječka teče.

Jak zavěsit napáječku na box či rodárium

- najdete v sekci "vychytávky pro křečky".


Vhodné napáječky pro křečky:

zdroj: Herureka

Štětka na sklenice na vyčištění napáječky. Ideálně aby měla měkké štětiny.

zdroj: kuchynskepotreby

zdroj: dogrocks

zdroj: Mazlíčci z Brna


Podestýlka

Dnes již máme velký výběr podestýlek. Nejideálnější je mít pro křečky na výběr alespoň ze dvou druhů různých podestýlek, ale můžeme mít i více druhů na různých částech ubikace. 

+ Hobliny - nejčastěji a nejdéle používaná podestýlka vůbec. Hobliny jsou zbytky z hoblování, piliny zbytky z řezání pilou kde je více prachu. Prach z pilin či hoblin způsobuje křečkům oční a dýchací problémy a u křečíků ječná zrna, proto používáme výhradně bezprašné hobliny či piliny. Prašnost se pozná tak, že pokud se vezme trocha do hrsti a promne, zůstane na rukou jemný pach (to bývá hlavně u pilin). Po bezprašných hoblinách zůstanou ruce čisté. Prach z hoblin není jako prach z písku. Jsou to drobné pichlavé částečky, které dráždí sliznice. Bezprašné hobliny mohou být jemné i hrubé. Hrubé hobliny mohou křečci rozkousávat na menší kousky čímž si obrušují hlodáky a postaví si z nich to správně tvarované hnízdo. Hobliny jsou měkké a přitom celkem dobře drží tvar a pokud se ušlapou pak se po nich dobře chodí. Dobře sají a berou pachy. Také se v nich křečkovi dobře hrabe a může si je upravit do tvaru jaký by rád měl. Krásně voní dřevem a déle vydrží než jemné hobliny.

+ konopná podestýlka - velice dobře saje a lépe bere pachy než hobliny. Je měkká, ale nedá se z ní stavět hnízdo a musíme tedy křečkovi nabídnout jiný materiál na stavbu hnízda jako jsou nebarvené a neparfemované papírové kapesníky či toaletní papír.

+ dřevěné štěpky (bukové či borovicové) - výborná je značka Milla More. Štěpky sají jen o trochu hůře a také trochu hůře berou pachy, ale v rodáriu vypadají velmi pěkně a přírodně a dobře se křečkovi přenáší. Výhoda u nich je, že představují tvrdší povrch díky kterému se křečkovi neničí tolik páteř a klouby. Proto je vhodná na určité části ubikace.

+ papírová podestýlka Asan nebo Kaytee - tyto podestýlky jsou aktuálně nejžádanější, protože nejlépe drží tvar na doporučované norování. Norování je pro křečka přirozené a křečci to dělají dozajista rádi. Vzniká tu ale velký problém pokud křečkovi norování poskytneme. Křeček je pojmenovaný dle jeho obranného hlasitého křiku který vydává a zní tedy jako by byl "v křeči". Křečci jsou od přírody totiž velmi agresivní zvířata, protože jsou lovena lecjakými predátory a svoje malé živůtky si musí ubránit. Jsou schopni svými hlodáky uštědřit tak hluboké rány, že predátorovi hrozí zanícení a smrt. Proto se s křečkem někteří do křížu raděj nedávají. Své nory si tedy křeček agresivně brání křikem a útokem ostrými hlodáky. Pokud křeček může norovat tak jako v přírodě, bude si noru také bránit tak jako v přírodě. Pokud tedy chceme mít doma mazlíčka, asi není nejlepší vracet se úplně k přírodě. Proto nedoporučuji používat papírové podestýlky na celou ubikaci, ale pouze do některých úseků ubikace, jako materiál na stavbu hnízda a nebo promíchané s hoblinami a to hlavně u křečíků. Bylo zjištěno, že křečíci na rozdíl od syrských křečků si v podestýlce Kaytee staví velmi hluboké nory a nechtějí z nich skoro vůbec vylézat. Tím se nedají mazlit a pokud je chce majitel konečně už vytáhnout, uštědří mu bolestivý kousanec. Jakmile se křečíkům podestýlka vyměnila a snížila, přestali kousat. Stále častěji se totiž objevují případy kdy si nový majitel s křečíkem, který kouše neví rady i když mu poskytl nadměrnou a plně vybavenou ubikaci s hlubokou podestýlkou. Křečík se jen chová tak jako v přírodě.

Dalším problémem u papírových podestýlek je to, že jsou moc měkké (propadají se nohy) a to je velmi zatěžující pro kostru a hlavně klouby. Pokud se tedy použijí, pak je vhodné mít v ubikaci také místa s pevným podkladem jako jsou plošiny, mosty, domky, atd.

+ kukuřičná podestýlka - na místa kam nechodí křeček vykonávat potřebu můžeme použít také kukuřičnou podestýlku, která se vyrábí z drtě středů odsemeněných plodů kukuřic. Kukuřičná podestýlka nesaje dobře, ale křeček ji může jíst a hrát si s ní. Proto ji nedoporučuji na celou ubikaci ale opět jen do určitých úseků pro zábavu.

+ Seno křeček nekonzumuje ve velkém množství tak jako býložraví hlodavci. Sní z něj jen pár stébel. Je to ale také dobrý materiál na stavbu hnízda. Jako podestýlka není seno vhodné, protože po tom co v něm křeček vykoná potřebu se začnou v seně probouzet mikroorganismy a křeček může díky tomu onemocnět. Dá se ale s podestýlkou promíchat, aby si s ním mohl křeček hrát, přemisťovat ho či tahat si jeho stébla do domečku. Podestýlka zabrání vyschnutím rozmnožení mikroorganismům.

+ dřevěné pelety - do rohu kam chodí křeček vykonávat potřebu můžeme dát dřevěné pelety z lisovaných pilin které se při promočení rozpadají a tak poznáme kde jsou použité a kde čisté. Pelety velmi dobře sají a berou pachy. Po celé ubikaci ale vhodné nejsou, protože jsou moc tvrdé a dělají otlaky na packách hlodavců.

zdroj: Mazlíčci z Brna

zdroj: Heureka

Hrubé hobliny x konopná podestýlka x bukové štěpky x borovicové štěpky

zdroj: Heureka

papírové podestýlky Asan (CZ) a Kaytee (USA)

Kolik dávat podestýlky?

Minimum podestýlky je 10cm, ale čím více bude mít křeček podestýlky, tím více zábavy v ní bude mít a tím méně často bude potřeba uklízet. S podestýlkou vysokou od 20cm se čistí podestýlka až po 2 a více měsících.  Pro přinesená mláďata, ale doporučuji dočasně podestýlku snížit kvůli zvykání. Jakmile mládě přilne k majiteli, může se podestýlka opět zvýšit.

zdroj: Hellengechen

+ Kokosový substrát (Lignocel) nebo zemina jsou vhodné do půl litrových a větších misek na prohrabování. Můžeme do nich schovat nějaké suché dobroty, aby je křeček musel hrabáním najít nebo do nich zasadit semínka, aby naklíčila a křeček si je mohlo okusovat společně s hrabáním. Nepoužívat kokosové vlákno nebo dřevitou vlnu, protože by si do nich mohl křeček zamotat nožku a utáhnout.

zdroj: Mazlíčci z Brna/ r/hamsters


Pískoviště - koupelna/WC

Křečkovi můžeme nabídnout v ubikaci misku s pískem. Písek používají křečci a nejen křečci k očistě srsti od mastnoty. Křečci se umí omýt i sami olizováním, takže pro ně není písek životně důležitý a pokud jej křeček nemá tak se nic neděje. Je to ale pro křečka příjemné zpestření dne a tak je písek často využíván. Pro křečka je přirozené vykonávat potřebu na rovné ploše a ne na materiálech ke hnízdění jako jsou hobliny apod. což písek splňuje a tak se často po koupání písek využije jako WC. Je tedy možno misku s pískem využívat oběma způsoby. Na koupání a následně jako WC. Křeček se ve znečistěném písku nekoupe. Písek rychleji zapáchá než podestýlky a proto je potřeba misku s pískem častěji měnit. 

Písek se prodává v pet shopech jako písek "pro činčily". Písek je původně určený pro činčily zkrz to, že činčila písek k očistě životně potřebuje. Bez něj by chytila plíseň, vypadala jí srst a podchladila by se. Samozřejmě se ale běžně používá pro pískomily, osmáky a také křečky. Tento písek je očištěný a desinfikovaný. Prodávají se dva typy. Křemičitý a Sepiolit. Křemičitý je levnější a křečkům stačí. Sepiolit je dražší a lépe odmašťuje, ten je vhodnější pro činčily. Používat se dají oba. Někde se tvrdí, že Sepiolit je prašný, ale to je právě důvod proč lépe odmašťuje. Protože je desinfikovaný netvoří se z něj záněty jak se tvrdí.

Jelikož křečci do písku raději chodí na WC, používá se písek spíše tímto způsobem. Do misky se dá místo mísku také použít bentonit pro kočky. Křeček ho ale nesmí jíst, protože bentonit je jílovitý písek, který ve styku s tekutinou tvrdne a to by v těle nadělalo neplechu. Vzhledem k tomu, že se ale čím dál častěji používá tak jej dle toho křeček nepojídá a je možno bentonit tedy použít. Křečci raději chodí na WC do bentonitu než písku a tak je možno mít tak jednu misku s pískem na koupání a jednu misku s bentonitem jako WC. 

Misky na písek či bentonit jsou ideální keramické velikostně zhruba 300ml a více, aby je křeček nepřevrhnul, ale pozor pokud je máte na vyšší podestýlce tak je potřeba je mít na platformě, protože pokud je křeček podhrabe tak na sebe misku otočí a může pod ní zůstat a udusit se. Dají se samozřejmě použít i dřevěné nebo plastové misky, ale ty jsou lehké a lépe se převrhnou.

Vlevo obyčejný křemičitý písek a vpravo sepiolit.

zdroj: Herureka

Bentonit pro kočky:

zdroj: Brit

zdroj: Mazlíčci z Brna

zdroj: quoka.de

Písek jako chlazení?

ano, písek je možno použít jako ochlazení v létě a při opravdu vysokých teplotách je možno jej vložit do chladničky, aby byl ještě chladnější. Stejně tak se dá ochladit i placatý kámen.


Údržba ubikace

Ubikace se čistí dle výšky podestýlky a velikosti ubikace tedy celkového množství podestýlky. V zahraničí je určeno mít pro křečka alespoň 13-20cm podestýlky nejlépe z různých druhů. S takovou výškou můžeme celou ubikaci čistit s jedním křečkem jednou za 4 týdny až 4 měsíce dle velikosti ubikace. Do 10 cm jednou za 2-3 týdny. Tedy čím větší ubikace a více podestýlky, tím méně častá údržba. Spotřeba je v tomto případě stejná takže se neutratí více peněz.


Každé tři dny kontrolujeme roh kam chodí křeček vykonávat potřebu a malou lopatkou (plastovou pro děti) odebereme promočené hobliny, vyhodíme (hodíme na kompost) a nasypeme do rohu čerstvou podestýlku. 

Při kompletním čištění celé ubikace ubikaci vytáhneme všechnu výbavu, podestýlku vybereme lopatkou na odpadky nebo můžeme použít malou lopatku se smetáčkem pro děti se kterou se lépe manipuluje, ubikaci vymyjeme vodou s přípravkem na nádobí a dobře opláchneme, případně desinfikujeme octem a opláchneme. Jsou ale i desinfekce bezoplachové. U těch pak musíme počkat až desinfekce uschne.  Pak teprve můžeme vrátit podestýlku a výbavu a můžeme křečka ubytovat. 

Dřevěnou výbavu můžeme očistit houbičkou s vodou a přípravkem na nádobí a necháme uschnout. Po zemřelém křečkovi, který neměl infekční nemoc není potřeba dřevěnou výbavu vyhazovat, stačí ji stejným způsobem omýt, případně přidat na desinfekci ocet a nechat zaschnout.

Ubikace se nesmí čistit častěji než 1x za týden. Křečci potřebují cítit svůj pach ze své ubikace a pokud mají neustále vše umyté, musí si stále svoje pachové stopy přeznačkovávat a tím si úplně vylysají chloupky na pachových žlázách. Křeček je v neustále čisté ubikaci nespokojený a nevrlý. Stejně tak i ve špinavé a zapáchající. Proto čistíme nejlépe dle potřeby. 

Je dobré mít k čistění připravenou také přepravku. Do ní totiž potřebujeme křečka přemístit do doby než ubikaci vyčistíme.

zdroj: Heureka

zdroj: Bioveta




autor článku:

Betty Veselá,

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna