Výbava bydlení

Jedlé rostliny a dřeviny do ubikací

- velmi oblíbené je přidávat křečkům do ubikace jedlé rostliny ať už sušené nebo i čerstvé. Nejen, že to hezky vypadá, ale křeček si velmi užívá jejich okusování, rozdělování, vyjídání zrníček a sbírání jednotlivých kousků do pelíšku. Navíc je to pro křečka přirozené a zdravé, protože přesně takové činosti se věnuje i v přírodě.

zdroj: woodhamstercage.com

zdroj: diebrain.de

zdroj: Hamster & Hamster

Co na okus?

křečkovi stejně jako jiným hlodavcům neustále dorůstá chrup. Křečci si běžně brousí stoličky na tvrdých zrninách, které konzumují. Potřebují mít v ubikaci ale i různorodé dřevěné prvky o které si brousí hlodáky. Pokud křečkovi totiž zuby přerostou, není schopný konzumovat potravu. Z dřevěných prvků můžeme mít zde zmíˇněnou dřevěněnou výbavu (domek,  plošiny, prolézačky, mosty, hračky atd., vysušené větve ze stromů (dřeviny) a další dřevnaté věci. Samotná prkna ze kterých se vyrábí výbava můžeme použít z ošetřeného a opracovaného dřeva smrku či borovice. Přímo z jehličnanů se větve dávat nemohou kvůli obsahu smůly a oleje v jehličí.

Minerální kameny křečkům nijak zvlášť nechutnají a ani je k životu nepotřebují. Pokud jim chceme dopřát takto vápník, zvolíme raději přírodní sépiovou kost pro papoušky. Přemíra vápníku bez přídavku foforu má ale opačný následek na kosti a zuby a odvápňuje. Proto ji dáváme jen občas.

Plošiny do ubikací

Plošiny (platformy) se dávají do rodárií a terárií proto, aby se do nich mohla vsypat vyšší vrstva hoblin a přesto výbava držela na nich a nepropadala se. Tyto plošiny si každý vyrábí sám z různých součástí, ale dají se i objednat na internetu (spíše z Německa). Základem je deska ze dřeva nebo MDF apod. Na ně se tavnou pistolí nebo lepidlem na dřevo lepí dvěvěné části či kolíky (na kolíkové spoje), aby se vytvořila zábradlí, mosty a další součásti dle fantazie majitele. Dají se použít i dřívka od nanuků, ale u těch se musí dávat dobrý pozor na lepení odně blízko sebe a ideálně odříznout kulaté konce, protože se již několikrát stalo, že se tam křeček zasekl nožičkou a zůstal viset hlavou dolů což může skončit smrtí.

Inspiraci najdete zde: HAMSTER MÖBEL

zdroj: hamster-wohnwelt.de

zdroj: pinterest / etsy.com

zdroj: drevenespejle.cz

Domečky

Domeček by měl mít otevřený nebo dostatečně velký vchod, aby se v něm křeček nezasekl. Na džungaráčky jsou otvory většinou akorát, ale u syrských bývá často problém. Boční vchody a okýnka u domečku mohou být malá a tam se křeček syrský může zaseknout a dokonce si poškodit orgány a zemřít. Otvor by měl mít pro syrského křečka v průměru min. 5cm a víc. To samé platí i u tunelů a všech hraček s kulatými otvory. Domeček ideálně s otevřeným spodkem tedy bez podlážky jinak se z něj křeček nedá dostat ven což není dobré k ochočování.

FB Domečky pro křečky 

Určitě mohu doporučit otevírací a také vícekomorový domek od pana Šafry co má Facebook stránku Domečky pro křečky. Tento domeček je kvalitní, silnostěnný, vydrží 2x déle okusování než běžný domeček a díky dvířkům není křečkovi zničen jeho pracně ušlapaný pelíšek zvedáním celého domečku.

https://www.facebook.com/domeckyprokrecky

zdroj: Domečky pro křečky

Hračky a zábava

Pro křečky jsou vhodné hlavně dřevěné hračky a prolézačky, aby je mohl okusovat. I ty musí mít pro syrského křečka otvory min. 5cm velké. Jediné co může být z plastu (jelikož dřevěné se hůře shání) je běhací kolo a napáječka. Pokud bude mít křeček dostatečně velké množství dřevěných prvků, pak nebude kousat plast. Křeček sice bude dřevěné věci okusovat a postupně likvidovat, ale dřevo v přírodě křeček kouše běžně, je na to tedy zvyklý a nic mu nehrozí. Pokud je Vám věcí líto, vždy se dají pořídit věci nové. Plast by okusovat neměl, protože na ten v přírodě zvyklý není. Malé kousíčky plastu co okouše mu můžou cestovat tělem, někde se zachytit a udělat zánět. 

Dřevěných hraček a prolézaček je pro křečky na trhu už velké množství. Hračka kterou křečkovi můžete dát z domácích věcí je rolka od toaletního papíru (pro křečíky a mláďata syrských křečků. Pro dospělé syrské křečky je rolka moc malá) nebo rolky od koberců apod. s průměrem od 5cm pro syrské křečky. Můžeme také spojit k sobě několik rolek a udělat z nich pyramidku nebo žebříček. Pozor ale na okusování, aby křeček ze spolykaného kartonu či papíru neměl zácpu. 

Nelepší hračky jsou takové po kterých může šplhat, kterými se může protáhnout, které může okusovat a trhat, ve kterých se může schovávat, které může hrabat nebo které zvládne přenášet. Fajn jsou například tunely ze sena. Čím víc toho bude mít křeček v kleci na zabavení, tím bude šťastnější. Nemusíme se bát přeplněné ubikace. Křeček má rád stísněná místa kudy může prolézat. Tedy vždy platí čím více výbavy, tím lépe.

Jaké dřevo použít při vlastní výrobě:

- smrk, borovice (bez smůly a kůry)

- bříza, líska, jabloň, hruška, švestka

- vrbové proutí

Všechno dřevo na výrobu je potřeba nechat vyschnout

Video o tom jak vyrobit výbavu z kartonu polepeného směsí z papíru, mouky, soli a dětského jedlého lepidla. Obarveny jsou potravinářskými barvami:

Video o tom jak vyrobit zábavu pro křečky z ruliček od toaletního papíru:

Doporučuji tuto stránku s hračkami vyrobenými českým výrobcem BEMI:

https://www.bemi.org/zvireci-hracky/hracky-pro-hlodavce.html

a také tuto skvělou knihu s domácí výrobou hraček:

zdroj: Megaknihy

Kolotoč

Kolotoče jsou pro lidi nejoblíbenější křeččí hračka. Je to jediná věc, kterou si v kleci majitel přeje, protože se rád dívá na to jak křeček běhá v kolotoči. Kdysi si lidi mysleli, že křečkům kolotoč nahradí velikost ubikace a je to jeho jediná zábava. Křečci pak ale byli na kolotočích závislí a lidi si mysleli, že jsou tak šťastní. Pravda je, že křečky baví běhat v kolotoči a nahrazují si tím aktivitu v přírodě, protože v kolotoči dokážou za noc uběhnout 8km, ale nesmí to být jejich jediná zábava.

Mládě a kolotoč

Kolotoč ani kouli nedáváme křečkům zhruba do 13 týdnů dokud ještě nejsou pořádně ochočení. Mohou v nich zase zdivočet a nevydrží pak v ruce ani na chvilku nebo se mohou uběhat a dostat infarkt či začít být na kolotoči závislí.

Velikost kolotoče - zvíře by mělo mít tak velký kolotoč, aby v něm běhalo s rovnými zády a taktéž rovným ocáskem jinak si ničí páteř.

Pro křečíky džungarské, Campbellovy a Roborowského je minimum velikosti kolotoče 15cm, může být až 25cm.

Pro křečky syrské a čínské je minimum velikosti kolotoče 20cm, může být až 30cm.

PROČ větší kolotoč?

Protože u syrských křečků se v malém kolotoči kolem 15cm ohýbají záda a ničí si tím páteř. Zde příklady:

Níže porovnání velikosti kolotočů - 15cm, 20cm, 28cm. Je krásně vidět, že dospělému syrskému křečkovi, který váží zhruba do 190g se v kolotoči 20cm záda neohýbají. Samozřejmě 28cm kolotoč je na běhání ještě lepší a nemusí se v něm tolik namáhat, ale pro křečky nad 190g je 28cm kolotoč již nutností. Někteří jedinci z kvalitních chovů dosahují váhy až 230g!

zdroj: hamstersociety.sg

Ještě důležitější je to u hlodavců s ocáskem, kde se páteř opravdu ničí tím, že je ocas v kolotoči ohnutý. Proto by se u nich kolotoče neměly používat pokud v nich nemají ocásek v rovině. Křeček má ale jen krátký ocásek, takže mu stačí kolotoč s podlahovou plochou velikosti těla.

JAKÝ TYP KOLOTOČE POŘÍDIT?

Kovový kolotoč - nedoporučuji. Jsou velice nebezpečné. Jejich nejhorší vlastnost je to, že mohou křečkovi způsobit zlomení vazu. Kolečko má kovový spoj a kovovou nohu. Když se kolotoč točí, spoj s nohou jdou proti sobě a fungují jako "nůžky". Když křeček rychle běží a za běhu chce vyskočit ven z kolečka, tyto nůžky mu scvaknou krk vší silou. Proto se dají použít jedině pokud mají úchyty (nohy)nahoře a ne dole. Někteří lidé říkají, že si v nich mohou zlomit nohu kvůli šprušlím daleko od sebe, ale to jsem tedy nikdy neviděla. Spíš bych řekla, že si ji zlomili právě v oněch "nůžkách". Navíc tyto kolotoče velmi rychle začnou vrzat a musí se mazat. Křeček je pak mastný od oleje a proto bych tyto kolotoče vůbec nepoužívala.

zdroj: Mazlíčci z Brna

PROČ ne až moc velký kolotoč?

Aktuálně se na spoustě webech doporučují co největší kolotoče. Problém je ale v tom, že když je kolotoč moc těžký tak jej křeček není schopný pořádně roztočit. Přemáhá si tím klouby a v podstatě ho opět nebaví v takovém kolotoči běhat. Nebo je z lehkého materiálu a pak křečík může v rychlém běhu vyrotovat vysoko a spadnout z výšky dolů a ublížit si. Vždy je dobré se řídit velikostí křečka a vybrat kolotoč dle toho jak se mu v něm běhá.

Napáječka (pítko)

Křečci v přírodě pijí ranní rosu z rostlin nebo pak z kaluží a napajedel. Křeček syrský vypije asi 20 - 30ml vody denně dle teploty ovzduší. Malý křečík zhruba polovinu (10 - 20 ml) . Syrskému křečkovi by měla tedy stačit napáječka o obsahu 125ml, křečíkům s obsahem 80ml. Tato velikost napáječky jim vystačí na 3 dny. Křečíci, kteří se chovají ve skupinách (Campbellův nebo Roborowského) by měli mít napáječky větší dle počtu jedinců. 

Nejlepší pro organismus je voda převařená vychladlá, popřípadě alepsoň odstátá, protože je zbavená přebytečného chloru. Není to ale nutností. Naprosto stačí ji napustit rovnou uz kohoutku. Voda v napáječce vydrží čerstvá tak dlouho dokud ji křeček nevypije. Pokud se do vody nedostane prach nebo jiné částečky což v napáječce není možné, nemá se voda jak zkazit. Vydrží tak stejně dlouho jako voda v trubkách vedoucích do domácností. Pouze pokud je napáječka blízko okna, vytvoří se v ní zelená řasa, která kontaminuje vodu. Proto je potřeba i přes to napáječku vyčistit a vymýt před každý novým nalitím čerstvé vody. Napáječku čistíme úzkou štětkou na sklenice (viz. obrázek). Po každém dolití vody prosím vyzkoušejte kuličku na konci jestli se pohybuje. Pokud se nebude pohybovat, nemůže se křeček napít! Používejte výhradně napáječky s kovovým náústkem a kuličkou. Skleněné napáječky, které se uzavírají gumovou zátkou nedoporučuji přebírají ze zátky pach, barvu atd., takže nejsou vhodné pro pití. Často také netečou. Doporučuji napáječku zavěsit zvenku klece, aby křečci napáječku nerozkousali. Skleněnou napáječku dobře zajistit, aby nespadla na zem a nerozbila se. Pokud máte napáječku v boxu nebo rodáriu, pak je nutno ji zavěsit dovnitř. Pozor, po napáječce křeček snadno vyšplhá ven a je nutné mít pletivové víko. Nepoužívejte napáječky s gumovou úchytkou. Gumovou úchytku křeček i křečík velmi lehce odkoušou.

Miska na vodu

Z misky křeček pít bude, ale každý den si ji zanese podestýlkou a výkaly a pak si může do těla zanést různé baktérie pitím znečištěné vody. Jediná možnost jak křečkovi nechat misku s vodou místo napáječky je položit malou keramickou misku na vyšší místo než jsou hobliny například na domeček nebo plošinu a zatížit čistým oblázkem, aby se nepřevrhla. Pokud ovšem jedeme na víkend pryč, musíme mít jistotu, že křeček si vodu nezašpiní a to jedině s napáječkou.

Jak používat napáječku

- na starších typech napáječek býval obrázek, který znázorňuje, že se napáječka musí nalévat doplna jinak kape (viz. obrázek). Pokud se naplní doplna tak se vytvoří podtlak, který nepropustí vodu kolem kuličky dole. Někteří lidé se ptají jestli bude napáječka kapat pokud křeček upije. Ne, nebude, protože podlak je stále stejný. Nyní tento obrázek již na napáječkách není tedy lidé často nechápou proč jim napáječka teče.

Vhodné napáječky pro křečky:

Štětka na sklenice na vyčištění napáječky. Ideálně aby měla měkké štětiny.

zdroj: dogrocks

zdroj: Mazlíčci z Brna

Podestýlka

Dnes již máme velký výběr podestýlek. Nejideálnější je mít pro křečky na výběr alespoň ze dvou druhů různých podestýlek, ale můžeme mít i více druhů na různých částech ubikace. 

+ Hobliny - nejčastěji a nejdéle používaná podestýlka vůbec. Hobliny jsou zbytky z hoblování, piliny zbytky z řezání pilou kde je více prachu. Prach z pilin či hoblin způsobuje křečkům oční a dýchací problémy a u křečíků ječná zrna, proto používáme výhradně bezprašné hobliny. Prašnost se pozná tak, že pokud se vezme trocha do hrsti a promne, zůstane na rukou jemný pach (to bývá hlavně u pilin). Po bezprašných hoblinách zůstanou ruce čisté. Bezprašné hobliny mohou být jemné i hrubé. Hrubé ale mohou křečci rozkousávat na menší kousky čímž si obrušují hlodáky a postaví si z nich to správně tvarované hnízdo. Hobliny jsou měkké a přitom celkem dobře drží tvar a pokud se ušlapou pak se po nich dobře chodí. Dobře sají a berou pachy. Také se v nich křečkovi dobře hrabe a může si je upravit do tvaru jaký by rád měl. Krásně voní dřevem a déle vydrží než jemné hobliny.

+ konopná podestýlka - velice dobře saje a lépe bere pachy než hobliny. Je měkká, ale nedá se z ní stavět hnízdo a musíme tedy křečkovi nabídnout jiný materiál na stavbu hnízda jako jsou nebarvené a neparfemované papírové kapesníky či toaletní papír.

+ dřevěné štěpky (bukové či borovicové) - výborná je značka Milla More. Štěpky sají jen o trochu hůře a také trochu hůře berou pachy, ale v rodáriu vypadají velmi pěkně a přírodně a dobře se křečkovi přenáší. Výhoda u nich je, že představují tvrdší povrch díky kterému se křečkovi neničí tolik páteř a klouby. Proto je vhodná na určité části ubikace.

+ papírová podestýlka Asan nebo Kaytee - tyto podestýlky jsou aktuálně nejžádanější, protože nejlépe drží tvar na doporučované norování. Norování je pro křečka přirozené a křečci to dělají dozajista rádi. Vzniká tu ale velký problém pokud křečkovi norování poskytneme. Křeček je pojmenovaný dle jeho obranného hlasitého křiku který vydává a zní tedy jako by byl "v křeči". Křečci jsou od přírody totiž velmi agresivní zvířata, protože jsou lovena lecjakými predátory a svoje malé živůtky si musí ubránit. Jsou schopni svými hlodáky uštědřit tak hluboké rány, že predátorovi hrozí zanícení a smrt. Proto se s křečkem někteří do křížu raděj nedávají. Své nory si tedy křeček agresivně brání křikem a útokem ostrými hlodáky. Pokud křeček může norovat tak jako v přírodě, bude si noru také bránit tak jako v přírodě. Pokud tedy chceme mít doma mazlíčka, asi není nejlepší vracet se úplně k přírodě. Proto nedoporučuji používat papírové podestýlky na celou ubikaci, ale pouze do některých úseků ubikace, jako materiál na stavbu hnízda a nebo promíchané s hoblinami a to hlavně u křečíků. Bylo zjištěno, že křečíci na rozdíl od syrských křečků si v podestýlce Kaytee staví velmi hluboké nory a nechtějí z nich skoro vůbec vylézat. Tím se nedají mazlit a pokud je chce majitel konečně už vytáhnout, uštědří ho bolestivým kousancem. Jakmile se křečíkům podestýlka vyměnila a snížila, přestali kousat. Stále častěji se totiž objevují případy kdy si nový majitel s křečíkem, který kouše neví rady i když mu poskytl nadměrnou a plně vybavenou ubikaci s hlubokou podestýlkou. Křečík se jen chová tak jako v přírodě.

Dalším problémem u papírových podestýlek je to, že jsou moc měkké (propadají se nohy) a to je velmi zatěžující pro kostru a hlavně klouby. Pokud se tedy použijí, pak je vhodné mít v ubikaci také místa s pevným podkladem.

zdroj: Mazlíčci z Brna

Hrubé hobliny x konopná podestýlka x bukové štěpky x borovicové štěpky

papírové podestýlky Asan (CZ) a Kaytee (USA)

+ dřevěné pelety - do rohu kam chodí křeček vykonávat potřebu můžeme dát dřevěné pelety z lisovaných pilin které se při promočení rozpadají a tak poznáme kde jsou použité a kde čisté. Pelety velmi dobře sají a berou pachy. Po celé ubikaci ale vhodné nejsou, protože jsou moc tvrdé a dělají otlaky na packách hlodavců.

+ kukuřičná podestýlka - na místa kam nechodí křeček vykonávat potřebu můžeme použít také kukuřičnou podestýlku, která se vyrábí z drtě středů odsemeněných plodů kukuřic. Kukuřičná podestýlka nesaje dobře, ale křeček ji může jíst a hrát si s ní. Proto ji nedoporučuji na celou ubikaci ale opět jen do určitých úseků pro zábavu.

+ Seno křeček nekonzumuje ve velkém množství tak jako býložraví hlodavci. Sní z něj jen pár stébel. Je to ale také dobrý materiál na stavbu hnízda. Jako podestýlka není seno vhodné, protože po tom co v něm křeček vykoná potřebu se začnou v seně probouzet mikroorganismy a křeček může díky tomu onemocnět. Dá se ale s podestýlkou promíchat, aby si s ním mohl křeček hrát, přemisťovat ho či tahat si jeho stébla do domečku. Podestýlka zabrání vyschnutím rozmnožení mikroorganismům.

Pískoviště - koupelna/WC

Křečkovi můžeme nabídnout v ubikaci misku s pískem. Písek používají křečci a nejen křečci k očistě srsti od mastnoty. Křečci se umí omýt i sami olizováním, takže pro ně není písek životně důležitý a pokud jej křeček nemá tak se nic neděje. Je to ale pro křečka příjemné zpestření dne a tak je písek často využíván. Pro křečka je přirozené vykonávat potřebu na rovné ploše a ne na materiálech ke hnízdění což písek splňuje a tak se často po koupání písek využije jako WC. Je tedy možno misku s pískem využívat oběma způsoby. Na koupání a následně jako WC. Křeček se ve znečistěném písku nekoupe. Písek rychleji zapáchá než podestýlky a proto je potřeba misku s pískem častěji měnit. Písek se prodává v pet shopech jako písek "pro činčily". Písek je původně určený pro činčily zkrz to, že činčila písek k očistě životně potřebuje. Bez něj by chytila plíseň, vypadala jí srst a podchladila by se. Samozřejmě se ale běžně používá pro pískomily, osmáky a také křečky. Tento písek je očištěný a desinfikovaný. Prodávají se dva typy. Křemičitý a Sepiolit. Křemičitý je levnější a křečkům stačí. Sepiolit je dražší a lépe odmašťuje, ten je vhodnější pro činčily. Používat se dají oba.

Misky na písek jsou ideální keramické velikostně zhruba 300ml a více, aby je křeček nepřevrhnul, ale pozor pokud je máte na vyšší podestýlce tak je potřeba je mít na platformě, protože pokud je křeček podhrabe tak na sebe misku otočí a může pod ní zůstat a udusit se.

Vlevo obyčejný křemičitý písek a vpravo sepiolit.

Údržba ubikace

Každé tři dny kontrolujeme roh kam chodí křeček vykonávat potřebu a malou lopatkou (plastovou pro děti) odebereme promočené hobliny, vyhodíme (hodíme na kompost) a nasypeme do rohu čerstvou podestýlku. Při každém čištění celé ubikace ubikaci vymyjeme vodou s přípravkem na nádobí a dobře opláchneme, případně desinfikujeme octem a opláchneme. Jsou ale i desinfekce bezoplachové. U těch pak musíme počkat až desinfekce uschne a pak teprve křečka ubytovat. 

Dřevěnou výbavu můžeme očistit houbičkou s vodou a přípravkem na nádobí a necháme uschnout. Po zemřelém křečkovi, který neměl infekční nemoc není potřeba dřevěnou výbavu vyhazovat, stačí ji stejným způsobem omýt, případně přidat na desinfekci ocet a nechat zaschnout.

Ubikace se nesmí čistit častěji než 1x za týden. Křečci potřebují cítit svůj pach ze své ubikace a pokud mají neustále vše umyté, musí si stále svoje pachové stopy přeznačkovávat a tím si úplně vylysají chloupky na pachových žlázách. Křeček je v neustále čisté ubikaci nespokojený a nevrlý. Stejně tak i ve špinavé a zapáchající. Proto čistíme nejlépe dle potřeby.

Je dobré mít k čistění připravenou také přepravku. Do ní totiž potřebujeme křečka přemístit do doby než ubikaci vyčistíme.