Chov křečka

- zde si přiblížíme jak správně křečka chovat

Pořízení křečka:

- pořídit si křečka je velice jednoduché. Skoro v každém pet shopu mají živá zvířata, která je možno zakoupit. Přijdeme, necháme si od prodavače poradit vše co křeček potřebuje, vybereme křečka, prodavač nám ho v rukavici přendá do přepravky, zaplatíme, odejdeme.

Takto ale pořízení křečka vypadat nemá!

Co jsme v obchodě vlastně získali? Miniaturní klec s plastovou výbavou, která je dobrá tak pro plastové zvírátko a rady od prodavačů, kteří křečky nikdy nechovali a i kdyby ano jsou placení od toho, aby prodávali tedy musí prodat to na čem nejvíce vydělají a to jsou levné věci prodávané po stovkách kusech. V neposlední řadě jsme získali zvířátko, které nikdy nevidělo ruku a je potřeba mít na něj doma lyžařské rukavice, aby se dalo aspoň do té ruky vzít. Nehledě na to, že křečci z obchodů jsou často nemocní, mají parazity a umřou i do pár týdnů od koupi. Již tolikrát někdo hledal pomoc na internetu s křečkem z obchodu, který mu umírá před očima a až teprve potom pochopí. Křečci dodávaní do pet shopů rozhodně nejsou od místního chovatele jak jsou prodavači naučení tvrdit, ale z množíren, které jediné jsou schopné dodat 10 křečků za týden. Registrovaný chovatel odchová stejný počet mláďat za měsíc až dva.

Jsou i neregistrované chovy, které odchovávají dle etiky, ale těch je jen hrstka a je mezi nimi spousta rozmnožovačů pro peníze.

Proto je potřeba si dávat pozor na tyto věci:

- chovatel nechce ukázat chov, nedovoluje návštěvy

- chovatel nemá na majitele dotazy

- chovatele nezajímá v čem bude křeček žít a kdo se o něj bude starat

- chovatel nedokáže doložit kdy se křeček narodil

- chovatel prodává na tera burzách neoznačená mláďata

Takové drobnosti ukazují na nesprávný chov a je lepší se po křečkovi podívat raději jinde.

Typický příkalad jak NE/POŘÍDIT křečka:

Kde tedy křečka pořídit?

- existuje již mnoho chovatelských stanic, které odchovávají pravidelně mláďátka vymazlená, po zdravých rodičích, kvalitně krmených, z nepříbuzného nedegenerativního spojení, která si hned po příchodu domů můžeme mazlit. A hlavně si kdykoliv můžete říct chovateli o radu. Už dle komunikace chovatele poznáte, že váš nový křeček bude opravdu mazlíček jak se patří.

Správný chovatel se svými křečky chlubí, vystavuje je na obdiv, vyzdvihuje jejich skvělou povahu i jejich zdraví. Takovým křečkům se říká FANCY a jejich chovatele najdete zde:

FANCY KŘECEK

Kde POŘÍDIT křečka (Jak to vypadá u chovatele):

Snášenlivost křečků:

Nejdůležitější informace pro nové majitele křečka je ta, že KŘEČEK JE SAMOTÁŘ!
Tady je tabulka (ne)snášenlivosti křečků:

Následující videa by vám měly ukázat proč by křečci neměli chovat dohromady:

Zde vidíme opravdu vážný útok od samice na samce. Snaží se ho vystnadit pryč z této mini ubikace, ale on nemá kam utéct. Nechat takto spolu pár znamená pro samce jistou smrt:

Zde vidíme šílenou a krvavou bitku dvou hybridů křečíka džungarského a Campbellova, kteří by se měli chovat pouze po jednom. Nechápu, že se na to ten člověk může koukat a ještě to natáčet a držet tolik křečků v miniaturní kleci. Velmi smutné:

Vysvětlivky k tabulce:

žlutá * - 2 syrští křečci - pouze velmi velmi vzácně se snese stejné pohlaví. Spíše se ale nesnáší a většinou se po několika dnech až měsících zabijí a proto není dobré jejich život riskovat. V době páření se snese samec se samicí což ale bývá pouze několik hodin až dnů. Pak samice samce napadne, aby odešel. Pokud neodejde dobrovolně, zabije ho. Mláďata se snesou v době dospívání což je pouze několik týdnů po oddělení od matky.

šedá * - 2 džungarští křečíci - pouze velmi vzácně se snese stejné pohlaví. Spíše se ale nesnáší a většinou se po několika dnech až měsících zabijí a proto není dobré jejich život riskovat. Snesou se pouze v páru samec se samicí, ale samice pak co tři týdny rodí mláďata a může se urodit k smrti. Spolu tedy mohou žít pouze dokud samice nezabřezne a následně až po skončení plodnosti samice v 1 roce a 5 měsících.

zelená * - Křečík džungarský dohromady s křečíkem Campbellovým se snesou pouze v páru samec se samicí, ale rodí se potom kříženci a ti mají špatné zdraví a nesou si genetické choroby. Proto se nedoporučuje tyto druhy křížit. Zverimexy jsou těchto kříženců plné, není potřeba dělat další nemocné jedince.

modrá * - Křečíci Campbellovi stejně jako křečíci Roborovští se ve dvou stejného pohlaví snesou. Pouze občas jsou někteří tito křečíci při dospívání dominantní což se děje až po 12. týdnu života a napadají ostatní. Pak musí žít zvlášť. Snesou se i v páru samec se samicí, ale samice pak co tři týdny rodí mláďata a může se urodit k smrti. Spolu tedy mohou žít v páru pouze dokud samice nezabřezne a následně až skončení plodnosti samice v 1 roce a 5 měsících.

růžová * - 2 křečíci čínští se spolu nikdy nesnesou. Páření je obtížné, protože samice snese samce doslova pouze několik vteřin. Samice jsou nad samci silně dominantní a proto při páření potřebují opravdu velký prostor, aby samec nepřišel k újmě.

Zde je bitka dvou křečíků Campbellových. Ano i to se může bohužel stát a proto je potřeba dodržovat pravidla chovu u těchto křečíků:

Manipulace s křečkem:

Křečka zbytečně nebuďte - nemají to rádi a navíc jim to zkracuje život. Budit se mohou pouze mláďata a to za účelem ochočování a zvykání si. Když už tedy křečka budíme, zahrabeme nejdřív lehce do podestýlky vedle hnízda, aby se křeček probral. Až se probere a vyleze z hnízda, pak jej teprve bereme do rukou. Pokud to neuděláme, křeček se lekne a zakousne se do ruky, protože si myslí, že se ho snaží napadnout nějaký predátor. Nenechte děti neustále křečka přes den budit. Křeček by se měl budit nejdříve v 17.hod večer. Nejlépe když už se jednou vzbudí, tak ať je mazlen delší dobu, ale v sekvencích, aby se pak mohl co nejdéle vyspat. Křeček se sám probouzí vždy při stmívání a při rozbřesku v době kdy predátoři spí s potřebou se nasytit. To je kolem 19 - 24.hod. a mezi 3. - 6. hod. Je to tedy noční tvor. Pokud budete čekat až vyleze za světla, zaručeně to bude až v době po tom co shasnete.

Křečka berte z vrchu za tělo nebo jej podeberte oběma dlaněmi a zvykejte ho pomalu na chytání rukama hlazením. S křečkem manipulujeme velmi opatrně! Tělo křečka je velice křehké a každé zmáčknutí jej velice bolí. I ochočený křeček nás někdy může kousnout. Může to být ale pouze z leknutí nebo jen "ochutnání" ruky, která před chvílí přišla do kontaktu s nějakými potravinami. Někdy bývá kousnutí bolestivé, ale pokud to Váš křeček nedělá pravidelně, nemějte mu to za zlé, protože možná chyba byla na straně toho kdo křečka například těsněji chytil. Nejlépe je, když křečka držíme na dlani a druhou rukou jej hladíme nebo mu z prstů uděláme tunýlek, kterým rád prolézá. Takto si dobře zvykne na vaše ruce. Držíme ho ale vždy nízko nad měkkým polštářem, postelí, gaučem, protože křeček se nebojí skočit dolů z vaší ruky z velké výšky a mohl by si velmi ublížit. Hlavně děti, pokud jej neopatrně vezmou a křeček je kousne jsou schopné s ním z bolesti hodit o zem a to může být pro křečka smrtelné. Proto vždy měkký podklad a děti učíme jak správně a klidně jej chytit. Nikdy se nesnažíme křečka po ubikaci nahánět, abychom jej chytili. Nesmíme se bát a rychlým, ale klidným pohybem jej vezmeme do obou dlaní a tam křečka lehce uzavřeme než se sklidní. Pak dlaně otevřeme a necháme jej chodit na volno po dlaních. Nahánení je velmi stresuje a po chvíli už může začít ze strachu kousat.

Tunýlek z prstů:

křeček syrský - mládě

křečík džungarský - mládě

Nejvíce si křečka získáme různými pamlsky. Křeček velmi rychle pochopí, že ruka dává dobroty a proto není potřeba ji kousat. Je velmi vhodné proto křečka po probuzení krmit a také odměňovat na rukou. Pokud to budeme dělat pravidelně ve stejnou večerní dobu, křeček si na to zvykne a bude se v tuto dobu na krmení sám budit.

Na tomto videu je ukázáno jak mazlit mláďata a také jak mazlit dospělého křečka:

Video v angličtině - Jak vzít do rukou křečka aniž by mě kousl:

Mláďata v novém domově:

Mláďátka se rodí holá, slepá a hluchá. Chovatel na ně může sahat až teprve otevřou oči což je něco mezi 2,5 - 3 týdny. Chovatel má tedy pouhé 2 a půl týdne na to aby jej socializoval. Nejdůležitější jsou právě dny kdy otevírají oči. Pak berou ruce jako součást života. Nový majitel si pak musí křečka domazlit sám. Proto nedáváme křečkovi v novém domově žádný jak se říká "odpočinek první dny", ale hned první a další dny si jej bereme do rukou a mazlíme. Samozřejmě v krátkých sekvencích. Pokud nový majitel nebude pokračovat v mazlení, které začal chovatel, může očekávat, že křeček opět zdivočí a může se schovávat bát se a také kousat. Mláďata jdou do nového domova u všech kečků i křečíků v 5 týdnech. Pokud vám chovatel dá mládě dříve, pak to není dobrý chovatel. Nikdy neučte křečka na ruku tak, že ji položíte a budete čekat až na ni křeček vyleze i kdyby s pamlskem. Křeček není hloupý, bojí se tak vezme zrníčko a prchne. Takto se totiž učí divoká zvířata a trvá to min. 3 měsíce než se křeček naučí chodit na ruku bez prvotního mazlení. Křeček od chovatele je na ruku zvyklý a proto je potřeba jej hned od prvního dne kdy si jej přinesete brát přímo do rukou a mazlit jej v nich min. kolem týdne. Pak už bude chodit na ruku sám. První min. 2 týdny až měsíc nedáváme do ubikace kolotoč, protože v něm bude stále běhat a tím bude rychlejší v ruce. Ze začátku také nedáváme výbavu ve které se může schovat a nebude se z ní moci vytáhnout min. po dobu než bude tak zvyklý, že sám vyleze na ruku. PRvní dny křeček v novém domově nebude pít vodu, je to naprosto normální u všech hlodavců a je to zaviňeno stresem z cela nového prostředí. Nemějte z toho výčitky, křeček se napije hned jak pocítí žízeň a pokud bude mít v ubikaci bylinky či zeleninu tak z nich bude mít vody dostatek. Jíst bude normálně.

mládě křečka syrského (4t.)

mládě křečíka džungarského (5t.)

Určení pohlaví:

Pohlaví se dá u křečků určit již od prvního týdne věku kdy jsou křečkové ještě slepí, ale protože se na mláďátka nesmí sahat, stačí pohlaví rozeznat v době kdy už jim roste srst a otevírají oči. V té době je to také nejjednodušší. Pouze nezkušený člověk pohlaví nepozná a od toho se raděj držíme dál a nebereme od něj mláďata. V pet shopech mají také s určováním pohlaví u zvířat velký problém, protože prodavači většinou ta zvířata nikdy nechovali a neumí to poznat. V podstatě vám řeknou pohlaví které chcete a vy pak odcházíte s tím, že máte místo samečka samičku, která vám porodí kupu mláďat.

Jak to tedy poznat sám?

Křeček syrský:

Dospělí syrští samečci mají zadeček viditelně vystrčený do špičky s jasně viditelnými genitáliemi. Samičky mají zadeček kulatý zaoblený. Samičkám jdou vidět cecíky. Sameček je vidět nemá. Zde je rozlišení pohlaví u dospělých křečků syrských. Samci mají také pachové žlázy umístěné na bocích zad. Jsou to takové černé tečky velikosti lentilky.

U mláďat poznáváme rozdíl v pohlaví zhruba dva až tři týdny po narození. Samičky mají pohlavní orgán a řitní otvor u sebe, kdežto samečci je mají ve 3.t. viditelně od sebe asi 3mm. Samičky mají navíc jasně vidět na bříšku cecíky. Ty jim ale asi ve 4 týdnech zarostou srstí a znovu se objeví více později.

Pro srovnání mladí 6 týdnů staří samička a sameček

Křečíci:

U dospělích křečíků je u samečka jasně vidět pachová žláza uprostřed bříška. Samičky mají vidět cecíky. 3 týdenní samičky mají pohlavní orgán a řitní otvor u sebe, kdežto samečci je mají viditelně od sebe asi 3mm. Zde je foto již dospělých křečíků.

Rozmnožování a odchov mladých:

Než začneme rozmnožovat křečky zeptáme se sami sebe: "Mám mláďata komu dát"? "Mám u sebe místo na mláďata, která neudám"? "Mám čas se mláďatům věnovat 5 týndů a déle"? "Mám peníze na kvalitní krmivo"? "Mám peníze na veterináře pokud se porod nepodaří"? Všechny tyto otázky mají padnout dříve než budeme chtít spatřit jak vzniká život, jinak budeme sledovat pouze jeho konec. Pokud odchovám i jen jedny mláďata je ze mne rázem chovatel a chovatel má být zodpovědný za to co odchoval. Tedy poskytnout mláďatům domov, stravu, péči či najít někoho kdo poskytne to stejné za nás. Chovatel by měl dodržet také chovatelské zásady, které jsou zde vypsané. Pokud jste připraveni odchovávat mláďata a být chovatelem či jste si bohužel ve zverimexu vybrali nakrytou samici a ta vám teď porodila, zde najdete informace o odchovu mladých křečků:

Pohlavní dospělosti dosahují syrští křečci již ve 4 týdnech, křečíci v 5 týdnech života a jsou připraveni opustit matku. V tuto dobu tedy mláďata rozdělujeme na samičky a samečky. Samičky mouhou zůstat ještě dočasně s matkou. Samečci musí být od nich odděleni. Mláďata jdou do nového domova u všech křečků i křečíků v 5 týdnech. Zhruba v 8-10 týdnech se již začínají mláďata mezi sebou hádat a tvrději kousat a prosazují si svoje teritorium. V této době už bezpodmínečně musíme mláďata jednotlivě rozdělit po jednom do své ubikace jinak si již mohou ublížit.

Samičky:

Mladé samičky (4 týdny) není vhodné ještě připouštět i když již projevují známky říje, protože ještě nejsou fyzicky připraveny mít potomstvo. Samičky můžeme připouštět nejdříve ve 4 měsících, kdy je samice dostatečně velká a silná na porod min. 5-8 mláďat (může být až 16 mláďat). I v přírodě si samci raději vyberou dospělou silnou samici, která má silnější pach než mladou nedospělou samičku. Pokud se samička nakryje dříve, může mít s velkým vrhem komplikace a nemusí jej uživit. Samičky porodí často větší počet mláďat, ale počet si upraví dle toho jestli se cítí na to mláďata uživit. Ty které neuživí raději sežere. Získá tím sílu a také méně starostí. Není neobvyklé, že samička sežere i celý vrh. To se ale stává nejčastěji když trpí nějakým stresem. Stres může zapříčinit například neustálé rušení a sahání do hnízda, svícení, nevhodné krmivo, špinavá podestýlka, příliš desinfikované prostředí, jiným zvířetem, jakákoliv změna. Samičky mohou mít 1 - 3 vrhy za život. V přírodě mají samičky křečků až 5 vrhů za život. To ale pro samičku není zdravé, ničí jí to orgány a zkracuje jí to život. Ve studii se prokázalo, že první vrh by měla mít samička do 8 měsíců, aby se opět předešlo komplikacím. Samičky mohou rodit pouze do 1 roku a 3 měsíců, potom již ztrácí plodnost. Samice by se neměly připouštět pokud jsou nemocné či nemají dostatečnou váhu a velikost na odchov mláďat. Váha samičky syrského křečka by k páření měla být alespoň 150g u křečíka 45g. Samičky nad 200g (70g u křečíků) mívají spíše malé vrhy nebo bývají často i neplodné.

Samečci:

I u samečků je potřeba dbát na věk před pářením. Mladí nezkušení syrští samci jsou pro zkušenou samičku otravní a zpomalení a samička ze stálého čekání může pak samečka napadnout. U křečíků je samičky buďto ignorují nebo je rovnou napadnou, pokud se jim nelíbí. Proto je ideální spojit buďto mladý pár nebo starší pár či staršího samce s mladou samicí. Váha samečka by měla být k páření alespoň 140g (u křečíků taktéž 45g).

Rozmnožování křečků je většinou zcela bezproblémové.

Syrské samičky mají říji každé 4 dny. Pokud má tedy samička říji dáme do ubikace k samečkovi nebo dáme ideálně oba do neutrální zóny pouze na dobu páření. Neutrální zóna může být například gauč nebo prázdný box. Samotný akt trvá přibližně půl hodiny až hodinu. Samičku nenecháváme se samcem po aktu a i kdyby se snesli, nenecháváme je spolu až do porodu, protože nakrytá či březí samice nesnese jiného křečka a se samečkem by se mohli šeredně pokousat a přivodit si vážná zranění. Samičky nesnesou v tomto čase jiného křečka, aby ubránily před všemi svoje mláďata. V tomto čase se také stávají lehce nevrlými i ke člověku, protože je bolí tělíčko ať už z březosti nebo po porodu. Samičky u syrského křečka jsou dominantní a jsou také větší než samečci. Říji samičky poznáme tak, že se samička začne nastavovat vystrčeným zadečkem a jakoby ztuhne v této poloze. Samec o říjící samici okamžitě projevuje zájem. Pokud samice zadeček schovává, ohání se a samec na ni nereaguje, pak samice říji nemá. Plodná z oněch 4 dní je však pouze 2 dny a proto se každé krytí nemusí hned povést. Obzvláště přes zimu kdy v přírodě s teplotou kolem 5 °C syrští křečci upadají do zimního spánku (což se ve vytopených bytech ani ve sklepech neděje, protože tam je teplota min. 15°C ) se krytí u samic často nedaří. Tak jako u většiny zvířat samičky s oplozením čekají hlavně na jaro a léto, aby bylo pro ni i mláďata dostatek potravy. Samici nepřipouštíme po odstavu znovu jelikož ji to velmi oslabuje a rychleji stárne. Proto ji připouštíme nejdříve po 6 týdnech od porodu. Mezi dvěma vrhy tedy vznikne 2 měsíční okénko.

Samičky křečíka taktéž říjí každé 4 dny. Samičky dáváme do ubikace k samci, abychom předešli útokům od samičky hlídající si své teritorium. Samičky snášejí přítomnost samečka déle a i v přírodě je na nějaký čas ubytují u sebe v noře. Tedy za předpokladu, že má samička říji a snesou se hned od začátku a také se páří. Samička samečka toleruje, ale někdy před porodem samečka odežene což v kleci nemůže a proto samce napadne. Některé samičky ale snáší samce i přes porod a odchov mladých a tak i někteří samci rádi tráví čas u samice v noře kde má bohaté zásoby. Je tedy možné díky tomu chovat křečíky v páru, ale pouze do té doby než samice porodí. Samec ji pak totiž ihned po porodu v kleci znovu nakryje a proto se musí odstranit ještě před porodem, ideálně jakmile zjistíme, že je samice březí. To zjistíme jednoduše dle přibírání na váze. Pokud je samička křečíka plodná, pak je bohužel schopná rodit co 3 týdny další vrhy. Mláďátka ale odchovává 5 týdnů, takže než jedny mláďátka odejdou do nových domovů narodí se další a tak se to může opakovat tak dlouho dokud samička nezemře vyčerpáním z častých porodů. Proto páry křečíků v klecích doma oddělujeme, aby nedošlo k několikanásobnému nakrytí po sobě. Samičku tedy vrátíme do své ubikace jakmile zjistíme, že je březí. V přírodě je větší variabilita samiček a tak není samička oplodněna každou říji obzvláště pokud samce nehledá. Samice, které žijí v přírodě se nemusí nechat nakrýt každou říji tak jako v kleci odkud nemají kam utéct. Při seznamování musíme pár spolu hlídat, protože pokud samice nebude mít říji napadne samce a zabije ho. Pokud samec byl dlouhodobě s jinou samičkou, může napadnout samici a zabít ji. Křečíci odchovávají mláďata běžně i přes zimu ve svých teplých norách i přes okolní teplotu - 10 °.Proto nemají problém zabřeznout i přes zimu, ale stejně jako u syrských křečků je to mnohem obtížnější.

U křečíků čínských se musí dávat obzvláště pozor, protože samička snese samečka pouze na pár vteřina to pouze v neutrální zóně. I sameček dospělý a plodný se samičkce nemusí líbit a napadne ho. Souboj je na rozdíl od ostatnch křečíků opravdu vteřinový a musíme dávat pozor, aby samička samečka nezabila. V přírodě sameček samičku nahání i více hodin než svolí k páření

Odchov:

Ubikaci se samičkou připravíme na příchod mláďátek což je například odstranění kolotoče nebo vysokých prolézaček ze kterých mohou mláďátka spadnout, odstranění misky s vodou kde se mohou utopit a nahrazení napáječkou atd. S čerstvě narozenými mláďaty ani hnízdem minimálně týden nemanipulujeme! Pokud je špinavá podestýlka, vyměníme pouze podestýlku která nesouvisí s hnízdem. V hnízdě má samička nejčistější kousky podestýlky, takže není problém, aby hnízdo zůstalo týden nečištěné. Pokud hnízdo porušíte nebo budete šahat na čerstvě porozená mláďata, může samice celý vrh zlikvidovat. Je to proto, že má pocit, že mláďata nejsou v bezpečí a bude lepší mít mláďata jindy a jinde. Mláďata nepotřebují žádnou zvláštní péči. Samička si sama nachystá pro miminka hnízdo tam kde jí to bude připadat nejbezpečnější. Pravděpodobně co nejníže v ubikaci a v případném domečku. Materiál použije z podestýlky a kapesníků či sena ve své ubikaci. Krmivo by měla mláďata dostávat stejně energické jako jej dostává samička, tedy tak jak se křeček správně krmit má. Není tedy co přidávat. Pokud bude mít matka dostatek mateřského mléka a jídla, budou mít miminka vše co potřebují.

Březost trvá pouhých 16 až 22 dní. Samice syrského křečka může mít až 16 mladých, samice křečíka až 11 mladých. Sama má přitom jen 8 cecíků a tak si většinou počet mláďat "upraví" na toto číslo. Nechtěné potomky nejprve vyhodí z hnízda a pak bohužel sežere. Ale není to pravidlem. Spousta samiček zvládne odchovat i větší počet mláďat. Mláďata se jednoduše u cecíků střídají. Chceme li tomuto předejít, můžeme dát nejslabší mláďata k jiné kojící samici která má mláďat méně a stejně stará tak že je otřeme o její pohlavní orgány. (Tak je matka bude dle pachu považovat za svoje). Pak je dáme do hnízda k ostatním mláďatům. To doporučuji ale pouze zkušenému chovateli a u mláďat max. 7 dní starých.

Někdy ale i v 8 členné bandě mláďátek vyrůstají jedinci kteří jsou na pohled menší než ostatní a slabší, ti ale stále slábnou a nakonec mohou umřít, protože silnější sourozenci je nepustí k cecíkům. Pokud se Vám toto stane a křečci již vidí a potulují se po ubikaci (je jim kolem dvou týdnů) na několik hodin každý den odebereme silnější sourozence do jiné ubikace a samička vykrmí slabší sourozence, pak je opět k samičce vrátíme. Pokud toto zvládneme každý den a nakonec ve třech týdnech silnější sourozence odebereme úplně a rozdělíme dle pohlaví, necháme mladší sourozence ještě u matky další týden, ve kterém je dokrmí na stejnou velikost jako silnější sourozence. Samozřejmě můžeme i sami slabší mláďata dokrmovat. To se dělá sušeným mlékem pro koťata, které zakoupíme v obchodě pro zvířata.

Samici můžeme odebrat většinu mladých (pokud je to nutné), ale nikdy neodebíráme všechna, necháme jí alespoň 2 na vychování. Odeberou-li se všechna, samice strádá a své další vrhy požírá.

Narozená mláďata:

Mláďátka se rodí holá, slepá a hluchá. Jediné co znají je cecík matky, který najdou po čuchu. Musí se ještě v hnízdě dovyvinout a díky mateřskému mléku více narůst. Na takováto čerstvě narozená růžová miminka nesmíme šahat. Matka ještě nepozná jejich pach a může je kvůli tomu zlikvidovat. Po dvou dnech začnou křečkové dostávat pigment, ale stále se na ně nesmí šahat. Až teprve křečíkům naroste srst tak, že ji již vidíme zhruba kolem 7. dne života, můžeme křečíky brát opatrně do rukou. Lepší je ale počkat až začnou otevírat oči což je zhruba 12.den. Pak už je musíme brát často (nejlépe každý den) do rukou, kdy už aktivně lozí po ubikaci a zkoumají co je kde k jídlu. Tento věk je velice důležitý na socializaci a zvyknutí si na pach člověka a jeho manipulaci. Když toto období zanedbáme a začneme křečky brát až ve 4 týdnech, budou velice bázliví a mohou začít ze strachu i kousat. V té době mladí křečci neví proč na ně najednou začala šahat obří ruka, neví co se s nimi děje a tak se bojí a brání se. Dobrý chovatel toto ví a křečky poctivě v tuto dobu mazlí dokud nejsou k odběru. Pak jsou z nich hodná nekousavá zvířátka.

Vývoj mláďat u vrhu kolem 6 mláďat (u většího vrhu trvá vývoj déle).

Od 3. dne se začíná tvořit pigment kůže a také očí.

6. den můžeme na mláďata šahat (chovatel) a rozpoznat pohlaví. Pro nezkušené doporučuji nešahat na mláďata dříve než začnou otevírat oči.

7. den se začínají slabě osrsťovat a začínají ochutnávat pevnou stravu.

12. den začínají otevírat oči, lezou po ubikaci a požírají běžné krmení pro dospělé. Stále ještě ale pijí mléko od matky.

20. den se rozezná dlouhá srst od krátké.

28. den jsou úplně samostatní a můžeme je již odstavit a rozdělit dle pohlaví. Samičky mohou zůstat s matkou. Samci jsou již schopni nakrýt a proto musí jít od samiček pryč.

35. den mohou odejít do nového domova

po narození

5. den

7.den

10.den

12.den

20. den

28.den

Zde vidíte na videu průběžný růst miminek křečka syrského po dobu 5 týdnů resp. 30 dní

Co dělat přes víkendovou dovolenou?

Křeček se musí dobře zabezpečit proti útěku. Není potřeba, aby měl kontakt s člověkem. Křeček nepotřebuje pozornost jako jiné zvíře, docela dobře si vystačí sám. Bude rád, že si odpočine. Kontrola je ale vždy na místě. Stát se může cokoliv. Proto doporučuji hlídání křečka po dobu nepřítomnosti. Vždy je lepší když vám může někdo zvířátko pohlídat, kdo ho správně nakrmí. Ale pokud necháte křečka samotného, nasypte mu krmení na víkend dle dnů kolik budete pryč. Křeček si udělá zásobu a bude postupně ujídat. Voda vydrží v napáječce čerstvá, ale musí mít velikost na kolik dní bude potřeba. Křeček si udělá zásobu i na potom, takže se nemusíte bát, že bude hladovět. Nikdy nesní vše najednou. Nejlépe když bude mít na začátek křeček kousek nějakého ovoce nebo zeleniny, která se nekazí tak rychle a na dobu nepřítomnosti ostatních dní pak dostatek suchého krmiva. Vodu nalejte do napáječky, která má objem na tolik dnů, kolik nebudete přítomni. Ujistěte se, že je napáječka dobře připevněna, protože pokud ji křeček shodí, bude bez vody.

Na více dní než víkend je potřeba bezpodmínečně zařídit hlídání.

Jak naučit křečka vracet se do klece?

Když má křeček dostatečně velkou ubikaci, hodně zábavy, je ochočený a věnuje se mu denně pozornost venčením, nemá proč utíkat. Pokud jsou křečci ochočení a naučení, běhají i po místnosti sami. Když jsou vyběhaní, vrátí se sami do klece a jdou spát. Nejraději mají ke spánku svoji ubikaci, protože jim tam nic nechybí a mají tam svůj pelíšek. Naučíme ho běhat samotného tak, že ho nejdříve budeme pravidelně ve stejnou dobu krmit. Později mu dáme jeho ubikaci na stůl nebo gauč a otevřeme dvířka či dáme mostík nebo jen vytáhneme na ruce ven. Ochočený křeček se bude chvíli procházet - u toho ho nekrmíme. Jakmile bude blízko klece, nasypeme mu krmivo nebo oblíbené jídlo do misky tak aby to viděl a slyšel. Křeček si vleze sám do ubikace a začne jíst. Vy ho pak zavřete. Takto se naučí přijít na jídlo zpátky jakmile uslyší padat do misky jídlo a dobu kdy se bude venčit můžete prodlužovat s tím, že ubikaci dáte už na zem.

Pozor ale u nově koupených nebo narozených křečků, kteří ještě ochočení nejsou! Ty ještě nepouštíme samotné, protože když je pustíme tak jsou vystrašení, nevyznají se ještě v bytě, neumějí najít klec a tak se někam schovají a my je pak musíme hledat. Když máme tedy nového křečka, pouštíme ho nejdřív na ruku, pak na postel, a vždy na to místo kde zrovna běhá dáme blízko onu otevřenou klec kam se může vracet. Necháme ho ať si vyleze sám a může se tam sám i vrátit. Pak si zvykne chodit zpět do klece sám a vy jej můžete pouštět v klidu po bytě dokud se neunaví.

Co dělat když křeček uteče?

Křečka můžete chytit jednoduchám způsobem. Stačí nádoba s hladkými stěnami, ze které se křeček nedostane ven a dovnitř položit krmivo. Vedle ní dát cokoliv po čem křeček vyleze a spadne dovnitř odkud se už nedostane. Ideálně dřevěný mostík z ubikace, který zná. Ale pozor, je důležité nádobu kontrolovat, protože bez podestýlky může onemocnět ze šlapání ve vlastních výkalech a zahynout. Proto dávám na dno vždy trochu podestýlky. Déle než 2 dny tam bez vody nevydrží. Nádobu dáme co nejblíž k místu kde si myslíme, že křeček je. Často dostane hlad až za několik dní. Nevzdávejte to proto hned. Křeček se umí skrývat na místech, která byste nečekali. Pokud si nejste jistí kde zrovna je, dejte na zem hliníkovou fólii. V noci hned uslyšíte kudy křeček chodí.

Také můžete koupit v obchodě odchytovou past na živé křečky (krtky nebo myši) a do ní nastražíte nějaký pamlsek nebo krmivo a položíte ji na zem nebo za skříň tam kde se křeček pravděpodobně schovává. Ale je důležité tuto past zajistit, jinak se otáčí. Pamlsek musí ležet v pasti na opačné straně od otvoru jinak se křeček nechytí. Výborným odchytávadlem je také kolotoč. Večer jej položte na zem blízko místa kde si myslíte, že křeček je a on si sám do kolečka vleze a bude v něm večer běhat a tak ho najdete.

Když křeček zestárne.

Křeček se dožívá 1,5 - 2,5 roku. Někteří silní jedinci se dožijí až 3 let. Je tomu již dávno co se křečci dožívali 5 let. Díky špatnému krmivu, chovu ve špíně a množení příbuzných do zverimexů se věk křečkům velmi zkrátil. Někteří zverimexoví křečci se nedožijí díky nemocem ani pár měsíců. Často mají nádory, nakažlivé choroby, záněty, poruchy orgánů nebo cukrovku. Chovatelé se ale snaží svoje křečky dobře krmit, nekřížit je příbuzně a chovat je ve zdravém prostředí. Díky tomu se jim věk takto opět prodloužil a čímdál více křečků se dožívá více jak 2 let v plném zdraví.

Pokud křeček začne stárnout je potřeba mu upravit ubikaci tak, aby měl snadný přístup k jídlu, toaletě a případné zábavě. Nebude již lozit po výškách a ani nebude aktivně hrabat. Jeho náplní teď bude hlavně spánek a jídlo. S věkem se mění i chutě a pokud se křečkovi už i špatně kouše pak je lepší aby měl spíše měkčí stravu. Místo pšenice a ovsa vločky, místo kukuřice kukuřičné křupky pro děti (neochucené), místo rýže burizony apod. Můžeme podávat i celozrnnou kaši. Důležité je aby křeček stále jedl. Dokud dobře jí, lépe se mu i povede. Proto sledujeme která zrníčka a které jdlo si vybírá a s klidem už mu můžeme podávat hlavně to co má rád. Teď už tím nic nezkazíme.

Hodně lidí a hlavně dětí si nechce připustit, že jejich malé zvířátko již zestárlo, protože žijí opravdu krátkou dobu. Někteří si ani nepřipustí, že již zemřelo. Stáří u křečka poznáme tak, že mu postupně začne řídnout a světlat srst. U syrských se objeví pachové žlázy, které má na bocích zad. Jsou to takové černé dvě placičky. Křeček výrazně, ale postupně hubne a také méně jí a častěji a déle spí. Tělíčko je méně pohyblivé a lehce nahrbené. U některých toto období přichází dříve a u některých pozdeji. Pokud toto období nepřijde a křeček zemře, pravděpodobně měl nějakou závažnou chorobu kvůli které se nedožil více. Prosím nemyslete si, že přešel do zimního spánku pokud je studený a nehýbe se. Do zimního spánku upadá pouze křeček syrský a to pouze pokud žije v přírodě a teplota okolí padá postupně až po 10 °. Tak nízkou teplotu doma mít ale nikdy nebudete, takže není možno, aby se toto stalo v domácnosti. Pokud i v tomto období křeček onemocní, samozřejmě ho léčíme, ale pokud veterinář nedává už šanci na přežití, je lepší aby v klidu odešel. Nejsem zastánce poslední injekce. Ta by měla přijít pouze pokud by se křeček vyloženě trápil či se svíral v bolesti. Pokud chceme, aby křeček odešel v klidu ve svém domečku stářím, snažíme se mu co nejvíce zpříjemnit jeho odchod tím co má rád, nestresujeme ho novými prvky v ubikaci a vytahujeme ho pouze pokud na to má náladu. Až nastane jeho čas, odebere se na místo kde by chtěl odejít a tam ho najdete již spícího.

Pár staroušků zachycených ve vysokém stáří:

autor článku:

Betty Veselá,

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna